Už jste někdy narazili na termín třískupinové dělení poruch osobnosti a nevíte, co přesně to znamená? V tomto článku rozebíráme, jaký smysl mají klastry A, B a C, jaké konkrétní poruchy spadají pod každý z nich a proč se odborníci někdy přistěhují k novějším modelům. Všechno to napíšeme tak, aby to pochopil i čtenář bez psychologického vzdělání, ale zároveň nabízíme dostatek detailů pro studenty i klinické začátečnice.
Krátká historie a místo v diagnostických manuálech
První oficiální podoba třískupinového rozdělení se objevila v DSM‑III, Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, třetí vydání v roce 1980. Počátky sahají k potřebě seskupit deset hlavních poruch osobnosti do logických celků, aby diagnostika byla rychlejší a terapie cílenější. DSM‑5 (2013) a ICD‑10 (1992) zachovaly stejnou strukturu, přičemž DSM‑5‑TR (2022) už nabízí i alternativní dimenzionální přístup. V České republice se tento model používá v odborných kurzech i v běžné klinické praxi.
Jak fungují klastry - základní principy
Klastry jsou jednoduše řečeno skupiny poruch, které mají podobné chování a vnitřní motivaci. Každý klastr je charakterizován jedním hlavním tématem:
- Klastr A, „podivné nebo excentrické“ chování
- Klastr B, „emocionální, dramatické a impulzivní“ chování
- Klastr C, „úzkostné nebo strachem podmíněné“ chování
Pod tímto stručným popisem se skrývá celá řada specifických poruch, které si podrobněji rozvedeme.
Klastr A - podivné a excentrické
Do klastru A patří tři poruchy, jejichž společný rys je odtažitost, nízká sociální angažovanost a často i zvláštní myšlenkové vzorce. Zde jsou hlavní charakteristiky:
| Porucha | Kód (ICD‑10) | Klíčové symptomy |
|---|---|---|
| Paranoidní porucha osobnosti | F60.0 | podezřelost, časté podezření na úmysly druhých, tendence hledat konspirace |
| Schizoidní porucha osobnosti | F60.1 | emocionální chlad, sociální izolace, omezený rozsah afektu |
| Schizotypální porucha osobnosti | F60.2 | magické myšlení, podivné výrazy, mírné halucinace pod stresem |
Typickým příkladem je člověk, který raději tráví večery o samotě, nevěří ostatním a má tendenci vidět v běžných situacích skryté „závěry“, které ostatní nevidí. Terapeutické přístupy zahrnují kognitivně‑behaviorální terapii zaměřenou na rozpoznání a přehodnocení bludných přesvědčení, často v kombinaci s podpůrnou psychofarmakologií při přechodných psychotických symptomech.
Klastr B - dramatické a impulzivní
Klastr B je nejrozmanitější a často nejčastěji diagnostikovaný. Jeho poruchy jsou spojeny s výraznými emočními výbuchy, potřebou pozornosti a častými problémy s impulzivitou. Patří sem:
| Porucha | Kód (ICD‑10) | Klíčové symptomy |
|---|---|---|
| Disociální (antisociální) porucha osobnosti | F60.2 | kriminální chování, nedostatek empatie, ignorování sociálních norem |
| Histriónská porucha osobnosti | F60.4 | přehnaná expresivita, touha po centrální pozornosti, dramatizace |
| Narcistická porucha osobnosti | F60.8 | přehnaná sebedůvěra, potřeba obdivu, nedostatek soucitu |
| Emočně nestabilní porucha osobnosti - borderline typ | F60.3 | nestabilita vztahů, impulzivní chování, intenzivní strach z opuštění |
| Emočně nestabilní porucha osobnosti - impulsivní typ | F60.31 | nerozvážné riskování, výbuchy agrese, časté změny nálad |
Typický scénář: člověk s borderline poruchou může během několika minut přejít z extrémního nadšení ke zklamání a hrozbě se sebrat. Terapeuté často využívají dialektickou behaviorální terapii (DBT), která učí regulaci emocí a dovednosti řešení konfliktů. U narcistické poruchy je užitečný přístup zaměřený na rozvoj empatie a realistického sebepojetí.
Klastr C - úzkostné a strachové
Klastr C zahrnuje poruchy, kde převládá úzkost, obavy a nutkání kontrolovat prostředí. Patří sem:
| Porucha | Kód (ICD‑10) | Klíčové symptomy |
|---|---|---|
| Úzkostná (avoidant) porucha osobnosti | F60.6 | strach z odmítnutí, vyhýbání se sociálním kontaktům, nízké sebevědomí |
| Závislá porucha osobnosti | F60.7 | nedostatek sebedůvěry, nutnost schválení, podřízenost vůči ostatním |
| Obsedantně‑kompulzivní porucha osobnosti | F60.5 | perfekcionismus, rigidita, potřeba kontroly, nadměrná starost o detaily |
Jedním z častých nedorozumění je zaměnit úzkostnou poruchu s běžnou plachostí. V praxi však úzkostná porucha vede k praktickému vyhýbání se práci, vztahům a dalším životním oblastem. Kognitivně‑behaviorální terapie (KBT) a v některých případech i farmakoterapie (SSRI) jsou osvědčené zásahy.
Kritika a limity klasifikace
Navzdory své praktičnosti se třískupinové dělení setkává s kritikou. Prof. Jiří Raboch upozorňuje, že v reálné klinické praxi „často pozorujeme smíšené typy, které nevyhovují striktnímu zařazení do jednoho klastru“ (Český rozhlas, 2021). Studie moderní neurozobrazovacích metod naznačují, že různé poruchy z jednoho klastru nemusí sdílet stejné neurobiologické podklady (Formánek, 2022). Další limitace je vysoká míra komorbidit - dle Národního centra pro duševní zdraví se 40‑60 % pacientů s poruchou osobnosti potýká s dalšími duševními diagnózami.
Směr k dimenzionálnímu přístupu
DSM‑5‑TR v sekci 3 představuje Alternativní model poruch osobnosti (AMPD), který kombinuje tradiční klastry s pěticí dimenzemi (negativní afekt, impulsivita, nepřizpůsobivost, atd.). ICD‑11 (2022) už vůbec neuvádí klastry A‑C, ale rozděluje poruchy podle závažnosti a specifických problémových oblastí. V Praze probíhá pilotní projekt na 1. LF UK a VFN, kde psychiatři testují, jak tento model funguje v praxi (Šťastný, 2023). Pro nás, kteří se teprve učíme rozpoznávat poruchy, zůstává klastri užitečným výukovým nástrojem, ale je dobré mít na paměti, že jedinec často nesedí přesně do jedné krabice.
Praktické tipy pro kliniky i laické čtenáře
- Využijte strukturovaný rozhovor SCID‑5‑PD - česká verze je dostupná od 2019 a zajišťuje systematické zjištění kritérií.
- Věnujte pozornost komorbiditám - pokud se objeví depresivní symptomy, úzkost nebo substance‑use, může to změnit výběr terapie.
- Pro borderline a impulzivní typy zvažte DBT, která má prokazatelně snížený výskyt sebehůžek.
- U pacientů s paranoidní či schizoidní poruchou nastavte pomalejší tempo terapie a silný důraz na důvěru.
- V případě klastra C zkuste KBT spojené s expozicí sociálním situacím - pomáhá překonat strach z odmítnutí.
Pokud nejste odborník, ale poznáváte u sebe nebo blízkých některé z výše popsaných vzorců, první krok je konzultace s psychiatrem nebo klinickým psychologem. Včasná diagnóza a přizpůsobená terapie mohou značně zlepšit kvalitu života.
Často kladené otázky
Jak poznám, do kterého klastru patřím?
Jak rozpoznat, jestli mám poruchu z klastru A, B nebo C?
Nejlepší cesta je absolvovat strukturovaný klinický rozhovor (např. SCID‑5‑PD). Obecně vzato: pokud vás spíše odcizení a podivnost, pravděpodobně A; pokud se vám vymyká emoce, impulzivita či potřeba pozornosti, B; pokud dominuje úzkost, strach a potřeba kontroly, C.
Může člověk mít poruchy z více klastrů najednou?
Ano. V reálném světě je poměr komorbidit vysoký - až 60 % pacientů má souběh poruch. To je hlavní důvod, proč je důležité hodnotit celý obraz, ne jen jediné štítky.
Je třískupinové dělení ještě relevantní po zavedení ICD‑11?
Ano, ale spíše jako výukový rámec. Klinika, která se řídí ICD‑11, často používá i starší klastry pro komunikaci s pacienty a studenty, protože jsou jednodušší k pochopení.
Jaká terapie je nejúčinnější pro klastr B?
Pro borderline (část B) je nejčastěji doporučována dialektická behaviorální terapie (DBT). U narcistické a histriónské poruchy se ukazuje, že kognitivně‑behaviorální terapie v kombinaci s psychodynamickým přístupem může pomoci rozvinout empatii a realističtější sebereflexi.
Kde najdu českou verzi SCID‑5‑PD?
Českou lokalizaci poskytuje Psychiatrická nemocnice Bohnice na svém webu. Dokument je volně ke stažení po registraci odborného účtu.
Doufám, že vám tento průvodce pomůže orientovat se v komplexním světě poruch osobnosti. Pamatujte, že klasifikace je jen nástroj - skutečný pokrok přichází, když se člověk otevře spolupráci s odborníkem a najde terapii, která mu vyhovuje.
