Krátkodobá vs. dlouhodobá terapie deprese: Jak vybrat délku léčby, která vám skutečně pomůže

Deprese není jedna nemoc. Je to jak počasí - někdy to je jen krátký déšť, který vás zmokne, ale za hodinu už je slunce. Někdy je to dlouhá bouře, která vás drží v klíči měsíce, roky. A právě proto není jediná správná délka terapie. Když se rozhodujete, zda začít s 12 sezeními nebo s rokem práce na sobě, nejde jen o čas. Jde o to, co vás opravdu potřebuje.

Co vlastně znamená krátkodobá terapie?

Krátkodobá terapie není jen „rychlá léčba“. Je to cílená, strukturovaná práce s konkrétními cíli. Většinou trvá 10 až 20 sezení, každé asi 50 minut. To je zhruba 3 až 5 měsíců. Nejčastější formy jsou kognitivně behaviorální terapie (CBT) a interpersonální terapie (IPT). CBT se zaměřuje na to, jak vaše myšlenky ovlivňují vaše pocity a chování. IPT se ptá: kdo vás zranil? Kdo vás opustil? Kdo vás nechává v prázdnu?

Co se stane během těchto týdnů? Zjistíte, proč se vám každý ráno chce zase skrýt pod pokrývku. Naučíte se, jak přerušit cyklus negativních myšlenek. Získáte nástroje, které vám pomohou vystoupit z jámy, když se znovu začne zatížit. Výsledky se obvykle projeví za 6-12 týdnů. Farmakoterapie má podobný nástup účinku - antidepresiva začínají dělat svou práci až po šesti týdnech.

Pro koho je to ideální? Pro ty, kteří zažili jednu silnou depresivní epizodu - třeba po rozvodu, ztrátě práce nebo smrti blízkého. Pokud jste dříve byli zdraví, a pak něco vás zasáhlo, krátkodobá terapie vám může dát návrat k normálu. Podle studií z České psychiatrie je u mírné až středně těžké deprese účinnost krátkodobé terapie stejná jako u léků. A pro některé je to dokonce lepší - nemusíte užívat léky, nemusíte se bát jejich účinků.

A co dlouhodobá terapie? Proč by někdo měl zůstat v terapii roky?

Dlouhodobá terapie nejde o „víc sezení“. Jde o jiný přístup. Zde se neřeší jen „jak se cítím dnes“. Jde o „proč se cítím takhle už od dětství?“. Analytická terapie, psychodynamická práce, někdy i schema terapie - tyto metody se pohybují hlouběji. Zkoumají vzorce, které jste se naučili v dětství, když jste se učili, že jste „nezbytní“, „nepřijatelní“ nebo „musíte být dokonalí“.

Typická doba? 2 až 5 let. Někdy déle. Nejde o to, že byste „neměli být zdraví“. Jde o to, že vaše deprese není jen reakce na dnešní problém. Je to odpověď na celý život. Některé osoby mají chronickou depresi - neustále se cítí unavené, bez naděje, jako by byly v mlze. Nebo se jim deprese opakuje. Každá nová epizoda je silnější. A to je kritické: po první epizodě se recidiva objeví u 50 % lidí. Po druhé u 70 %. Po třetí u 90 %. To není štěstí. To je signál, že potřebujete jiný přístup.

Podle výzkumů je dlouhodobá terapie nejúčinnější pro lidi s poruchami osobnosti, trvalými vztahovými problémy, nebo když máte současně úzkost, sebepoškozování, závislost. Když se vám v terapii stále opakuje stejná situace - vždycky jste v lásce příliš závislí, nebo vždycky se ztrácíte v práci, protože se cítíte „nepříjemní“ - to je právě ten moment, kdy krátkodobá terapie přestane stačit.

Co říkají lidé, kteří to prožili?

Na fórech se stále opakuje stejný příběh. Uživatel „deprese2023“ na Redditu říká: „16 sezení CBT mi pomohlo vystoupit z jámy. Znovu jsem se dostal do práce, začal jsem spát. Ale po osmi měsících jsem zase padl. Přišlo mi, že jsem jen zvládl příznaky, ne příčinu.“

Naopak „zdravi_zena“ na Psychologie.cz píše: „Dva roky analytické terapie. V prvních šesti měsících jsem si myslela, že to nemá smysl. Mluvili jsme o mé matce, o tom, jak jsem se cítila nepotřebná jako dítě. Pak jsem pochopila, že když jsem dospělá, vždycky jsem hledala někoho, kdo by mě „zachránil“. A když jsem to pochopila, přestaly se opakovat epizody. Už tři roky nejsem depresivní.“

Průzkum Prodepsy.cz z roku 2022 ukazuje, že 68 % lidí začne s krátkodobou terapií. Ale 42 % z nich poté přejde na dlouhodobou. Proč? Protože zjistili, že „to nebylo dost“. Finanční náklady a nedostatek času jsou důvody, proč lidé terapii ukončí. Ale recidiva je důvod, proč se vrátí.

Co říkají odborníci?

Docent Jan Roubal, který pracuje s depresí už 20 let, říká: „Terapie je účinná jen pro člověka, který o ni sám stojí.“ To je klíč. Není to o tom, kolik sezení máte. Je to o tom, jestli chcete změnit sebe, nejen svůj stav.

Profesor Raboch doporučuje: „Po odeznění příznaků byste měli mít ještě několik měsíců terapie. Ne jen proto, že je to doporučeno. Ale protože váš mozek potřebuje čas, aby si zapamatoval nové cesty.“

Ministerstvo zdravotnictví a NZIP v roce 2023 uvádějí, že úplné zotavení znamená 6 měsíců bez příznaků. Ale to neznamená, že jste „vyléčení“. Znamená to, že jste na cestě. A cesta může trvat déle.

Co vás opravdu určuje - vaše diagnóza nebo vaše životní situace?

Není to jen „máte lehkou nebo těžkou depresi“. Je to o tom, co se stalo vám, ne jen vašim příznakům.

• Reaktivní deprese - například po ztrátě práce, rozvodu, smrti - často trvá 6-12 měsíců. Krátkodobá terapie je ideální.
• Chronická deprese - příznaky trvají 2 roky a déle. Tady potřebujete dlouhodobou práci.
• Recidivující deprese - už jste měli dvě nebo tři epizody. Pravděpodobnost další je 70-90 %. Dlouhodobá terapie je nejlepší prevence.
• Komorbidita - máte spolu s depresí úzkost, poruchu osobnosti, závislost? Potřebujete komplexní přístup. Často kombinaci léků a dlouhodobé terapie.

Na druhou stranu - pokud jste v krátkodobé terapii 16 sezení, a nezaznamenali jste žádný pokrok, není to váš problém. Je to znamení, že potřebujete jiný přístup. Nebo jiného terapeuta.

Finanční a systémové překážky v ČR

V České republice veřejná zdravotní pojišťovna pokryje maximálně 40 sezení ročně. To je hranice. Pokud potřebujete 50 sezení, musíte platit z vlastní kapsy. To je důvod, proč mnoho lidí terapii ukončí dříve, než by chtěli.

Na druhou stranu - 62 % registrovaných psychoterapeutů v ČR nabízí krátkodobé přístupy. Jen 38 % se specializuje na dlouhodobou práci. To znamená, že pokud chcete dlouhodobou terapii, musíte hledat. A to není snadné.

Je tu ale nový trend: hybridní přístup. Nejprve krátkodobá terapie - 12-16 sezení. Pak 2-4 „připomínající“ sezení každých 3-6 měsíců. To je jako „údržba duševního zdraví“. Více než 75 % psychoterapeutů v ČR podle prognóz z roku 2023 bude do roku 2025 používat tento model. A to je dobrá zpráva.

Co dělat, když nevíte, co vybrat?

Neexistuje jediný správný výběr. Ale existuje jedna pravidla:

1. Začněte s krátkodobou terapií - pokud jste nikdy nebyli v terapii, začněte s 12 sezeními. Cíl: zjistit, jestli vás terapie vůbec pomáhá.
2. Pravidelně hodnoťte pokrok - každé 4-6 sezení se zeptejte: „Co se změnilo?“ Pokud ne, promluvte si s terapeutem. Možná potřebujete jiný přístup.
3. Nezastavujte se, když se cítíte lépe - pokud vás terapie pomohla, ale nejste si jisti, jestli jste „vyléčení“, požádejte o pár „podpůrných“ sezení. Nejde o „navýšení“ - jde o prevenci.
4. Nezatěžujte se sám - pokud se cítíte, že se vám terapie „nezdá“, nebo že terapeut nechápe, hledejte jiného. Terapie není o tom, aby vás někdo „napravil“. Je o tom, aby vás někdo slyšel.

Martina Hazuková, klinická psycholožka, říká: „Zkuste jeden nebo dva druhy terapie. Nechte se nechat zahltit všemi radami. Zavádějte malé změny.“

Co se děje v budoucnosti?

Technologie mění terapii. Nyní existují aplikace, které vám pomáhají sledovat náladu, spánek, pohyb. Některé studie ukazují, že kombinace fototerapie, řízeného spánku a kognitivní terapie může zmírnit příznaky již v prvním týdnu. Nové léky, jako neuropeptid Y, ukazují rychlý účinek - ale jen na 48 hodin. To znamená: rychlé řešení nejsou řešení. Potřebujete trvání.

Budoucnost není v tom, že budeme mít „krátkou“ nebo „dlouhou“ terapii. Budoucnost je v tom, že budeme mít personalizovanou terapii. Ta, která se přizpůsobí vám - vašim zkušenostem, vaší historii, vašim zdrojům, vašim možnostem. A to je ten pravý cíl.

Nejde o délku. Jde o to, jestli to funguje pro vás.

Krátkodobá terapie vám může dát návrat k životu. Dlouhodobá vám může dát život, který už neztratíte. Neexistuje nejlepší volba. Existuje ta, která vám pomůže. A to je ta, kterou vyberete, když se zeptáte: „Co mi opravdu chybí?“