Mnoho lidí před sebou vidí jen jednu možnost při léčbě alkoholové závislosti - úplnou abstinenci. Ale co když existuje i jiná cesta? Dnes se podíváme na rozdíly mezi abstinence a kontrolované užívání alkoholu a jak psychoterapie může pomoci vybrat tu správnou cestu.
Co je abstinence a jak funguje?
abstinence je přístup, při kterém úplně odmítáte užívání alkoholu. Tento model vznikl v 70. letech 20. století díky práci George E. Vaillanta na Harvard Medical School. Podle odborníků je abstinence nejbezpečnější volbou pro ty, kteří mají těžkou závislost. Mnoho terapeutických programů, jako například 12 kroků, je založeno na tomto principu. Cílem je úplné přestání s konzumací, což pomáhá předcházet fyzickým a psychickým komplikacím. V praxi to znamená, že klienti přestanou pít úplně a často spoléhají na podporu skupin jako je Alkooholici anonymní (AA). Podle Adicare CZ je abstinence vhodná pro 70 % lidí s alkoholovou závislostí, zejména pro ty, kteří již zažili několik relapsů.
Co je kontrolované užívání?
kontrolované užívání alkoholu je terapeutický přístup vyvinutý G. Alanem Marlatttem v roce 1983. Jedná se o součást harm reduction strategie, která umožňuje klientům omezit konzumaci místo úplného přestání. Tento přístup je založen na kognitivně-behaviorální terapii a zaměřuje se na postupné posilování sebekontroly. Podle Tribune CZ (2022) se jedná o intenzivní terapeutický program, kde klienti zaznamenávají detaily svého pití - kdy, co, kolik a za jakých okolností. Tato sebemonitorovací metoda pomáhá identifikovat nebezpečné situace. Například klient může zjistit, že nejvíce pije ve stresových situacích, a pak se naučit jiné způsoby, jak s tímto stresem pracovat. Důležité je, že kontrolované užívání není pro všechny vhodné. Adicare CZ zdůrazňuje, že se nejedná o "svépomocnou" terapii, ale o profesionálně dohledaný proces.
Kdy je který přístup vhodný?
Volba mezi abstinencí a kontrolovaným užíváním závisí na několika faktorech. Podle transteoretického modelu (Prochazka et al., 1992) se až 80 % lidí s alkoholovou závislostí nachází v fázích prekontemple (nemyslí na změnu) nebo kontemple (uvažují o změně). Pro tyto osoby může být kontrolované užívání lepším prvním krokem, protože abstinence může být pro ně příliš náročná. Naopak, pro osoby s těžkou závislostí, které již zažily několik relapsů, je abstinence často bezpečnější volbou. Adicare CZ uvádí, že kontraindikací pro kontrolované užívání je již úspěšně probíhající abstinence. Pokud klient již pije jen velmi málo nebo vůbec, není vhodné začít s kontrolovaným užíváním. Druhou klíčovou kontraindikací je těžká závislost, kdy klient nemá schopnost kontrolovat množství alkoholu. V takovém případě může kontrolované užívání vést k dalším problémům.
Porovnání obou přístupů
| Kritérium | Abstinence | Kontrolované užívání |
|---|---|---|
| Cíl terapie | Úplné přestání s užíváním alkoholu | Omezení konzumace na bezpečnou míru |
| Nejčastější metody | 12 kroků, skupinová terapie | Kognitivně-behaviorální terapie, sebemonitorování |
| Úspěšnost | 60-70 % dlouhodobé úspěchu | 25-90 % (záleží na jednotlivci) |
| Kontraindikace | Neexistují | Úspěšná abstinence, těžká závislost |
| Riziko relapsu | Nízké po dosažení cíle | Vyšší, pokud není dodržováno omezení |
Praktické kroky pro klienty
Než se rozhodnete pro kterýkoli přístup, je důležité projít diagnostickým vyšetřením. Adicare CZ doporučuje konzultovat situaci s odborníkem, který posoudí váš stav a doporučí vhodnou cestu. Pokud se rozhodnete pro kontrolované užívání, začněte sebemonitorováním - zaznamenávejte každé pití do zápisníku. To vám pomůže pochopit vzorce vašeho užívání. Pokud zvolíte abstinence, hledejte podporu ve skupinách jako je AA. Důležité je, že oba přístupy vyžadují pravidelné terapeutické setkání. Psychoterapie v ČR (2021) ukazuje, že udržování cíle vyžaduje pružnost a pravidelné přizpůsobování strategií. Nebojte se měnit plány, pokud se situace změní. Důležité je také, abyste se nevzdali při prvních neúspěších. Relaps je součástí procesu a nemá znamenat konec terapie.
Často kladené otázky
Je kontrolované užívání alkoholu bezpečné?
Kontrolované užívání není pro všechny bezpečné. Je vhodné pouze pro konkrétní skupiny lidí, například pro ty, kteří mají mírnou závislost a schopnost sebeovládání. Odborníci varují, že pro osoby s těžkou závislostí nebo s historií relapsů může být tento přístup rizikový. Před zahájením terapie je nutné provést podrobnou diagnózu.
Můžu přejít z kontrolovaného užívání na abstinenci?
Ano, můžete. Kontrolované užívání není konečným cílem, ale jednou z možností. Podle Marlatt & Witkiewitz (2005) je flexibilita klíčová v léčbě závislostí. Pokud klient zjistí, že kontrolované užívání nefunguje, může se rozhodnout pro úplnou abstinenci. Vlastně až 30 % klientů, kteří začínají s kontrolovaným užíváním, se nakonec rozhodne pro abstinenci, protože získají lepší přehled o svém onemocnění.
Co je motivace v léčbě závislosti?
Motivace je klíčovým faktorem v léčbě závislosti. Podle Miller & Rollnick (2003) je důležité pracovat s ambivalencí klienta, tj. s jeho rozpaky mezi touhou změnit a strachem z nezměny. Motivační rozhovory pomáhají posílit vnitřní motivaci a podporují klienta k rozhodnutí pro změnu, ať už je to abstinence nebo kontrolované užívání. Bez dostatečné motivace je těžké dosáhnout dlouhodobého úspěchu.
Je kontrolované užívání uznávané v České republice?
Ano, kontrolované užívání je uznávané a nabízené v České republice. Organizace jako Adicare CZ a Adiktologie CZ ji implementují od roku 2003. Evropské trendy podporují harm reduction přístupy, a proto je tento model součástí standardní nabídky léčebných programů. Výzkumy ukazují, že pro určité skupiny lidí je tento přístup efektivní a může vést k lepším výsledkům než tradiční abstinence.
Jaké jsou největší rizika kontrolovaného užívání?
Největším rizikem kontrolovaného užívání je možnost zhoršení závislosti, pokud klient není schopen kontrolovat množství alkoholu. Pokud klient nemá dostatečnou sebekontrolu nebo je v stresové situaci, může snadno překročit stanovené limity. Druhé riziko je, že klient může předstírat, že kontrolované užívání funguje, když ve skutečnosti dochází k prodlužování závislosti. Proto je důležité, aby terapie probíhala pod dohledem odborníka a pravidelně se hodnotila.
