Etické zásady mlčenlivosti v psychoterapii: Jak je chráněno vaše soukromí v České republice

Mlčenlivost v psychoterapii není jen dobrý zvyk. Je to základní právní a etický pilíř, který umožňuje, aby jste si sedli na židli, otevřeli ústa a řekli něco, co jste nikdy nikomu neřekli. Bez této záruky by psychoterapie prostě neexistovala. Když řeknete terapeutovi, že se cítíte ztracený, že máte sebevražedné myšlenky, nebo že jste někoho zraďovali - očekáváte, že to zůstane mezi vámi a ním. A máte na to plné právo. V České republice je to nejen otázka důvěry - je to zákon.

Co znamená mlčenlivost ve skutečnosti?

Mlčenlivost není jen to, že terapeut neřekne vaši matce, že jste si v terapii řekli, že jste se na ní zlobili. Je to mnohem více. Každá informace, kterou terapeut získá během vašeho setkání - slova, ticho, slzy, pohledy, dokonce i to, co jste neřekli - je chráněna. To platí i po ukončení terapie. Pokud se setkáte s terapeutem na ulici o pět let později, nemůže vám říct: „Aha, tak ty jsi ten, co mi říkal o tom, jak jsi si vystřelil do nohy v dětství.“

Podle Etického kodexu psychologické profese (verze 2017) je terapeut povinen chránit „všechny osobní a citlivé údaje klienta“. To zahrnuje i informace o vašich příbuzných, kamarádech, kolegách. Pokud jste mluvil o tom, jak vás vaše manželka trápí, terapeut nemůže tuto informaci použít - ani kdyby to bylo „pouze pro účely supervize“. A ani tehdy, když to vypadá, že by to mohlo pomoci.

Kdy se mlčenlivost přeruší? (A kdy ne)

Neexistuje žádný „obecný“ případ, kdy by terapeut mohl vás vykřiknout. V Česku jsou výjimky přesně vymezené - a to je důležité. Nejde o to, že „to je špatné“, ale o to, že „to je trestný čin“.

Podle trestního zákona (§ 167 a § 168) je terapeut povinen nahlásit, pokud:

• zjistí, že se má stát trestný čin proti životu nebo zdraví třetí osoby (např. plán na vraždu nebo útok na dítě)
• zjistí, že se právě stává trestný čin proti dítěti nebo zranitelné osobě
• je povinen vystoupit jako svědek v soudním řízení a soud ho povolá

Nic jiného. Pokud jste sebevražedně nakloněný, ale neplánujete nic konkrétního, terapeut vás neoznámí. Pokud jste se někoho obávali, ale neplánujete ho napadnout - mlčí. Pokud jste si sám přiznal, že jste zneužíval dítě v minulosti, ale dítě je dospělé a neohrožené - mlčí. To je rozdíl oproti Německu nebo Skandinávii, kde se někdy výjimky rozšiřují i na „ohrožení vlastního zdraví“. V Česku je to jasnější. Ale také tvrdší.

Co se stane, když terapeut poruší mlčenlivost?

Porušení mlčenlivosti není jen „špatné chování“. Je to vážné etické porušení, které může vést k pokutě až do 50 000 Kč. Česká psychologická komora má pravomoc vyšetřovat stížnosti a vydávat sankce. Podle jejich zprávy z roku 2019 bylo nejčastějším porušením v minulosti - a stále je - nedostatečné informování klienta o tom, co znamená mlčenlivost.

Mnoho lidí si myslí, že „to je jen zvyk“ nebo že „terapeut to všechno ví“. Ale to není pravda. Každý terapeut je povinen na začátku terapie vám vysvětlit:

• co znamená důvěrnost
• kdy a proč by mohl informace sdílet
• jak se zachází s informacemi při supervizi
• jakým způsobem se uchovávají záznamy

Někteří terapeuti to dělají výborně. Klientka Jana K. na Google Reviews napsala: „Velmi mě uklidňuje, že mi terapeut na začátku vysvětlil, co je podmínkou mlčenlivosti a kdy by mohl informace sdílet s jinými odborníky.“

Naopak mnoho lidí, jako uživatel Anonym2023 na fóru Anonymní.cz, říká: „Můj terapeut mi nikdy nevysvětlil, co může sdílet s jinými lékaři a co ne.“ To není jen chyba - je to porušení etického kodexu.

Supervize, e-mail a digitální komunikace

Terapeuti nejsou sami. Pravidelně se potkávají s kolegy, aby si pomohli s obtížnými případy. To se jmenuje supervize. Ale i tam platí mlčenlivost. Pokud terapeut mluví o vašem případě, musí vás anonymizovat. Nemůže říct: „Mám klienta, který se jmenuje Jan a pracuje v Českých Budějovicích jako učitel.“ Musí říct: „Mám klienta, muž, 42 let, profesní stres, problémy s rodinou.“

A co e-mail? Od roku 2022 je jasné: pokud komunikujete s terapeutem přes e-mail nebo WhatsApp, musí používat šifrované kanály. Nezabezpečený e-mail je jako psaní tajemství na papír a vložení ho do poštovní schránky, kterou má klíč celý město. Terapeut musí vás varovat před riziky nešifrované komunikace. Pokud vám pošle e-mail s tématem „Schůzka na pondělí“, to je v pořádku. Pokud vám pošle: „Začal jsi opět pít, co?“, tak to je porušení.

Co se stane, když terapeut mluví o vás?

Pokud se terapeut zmíní o vás v rozhovoru, v knize, na podcastu - je to závažné porušení. I když změní jméno, město, zaměstnání - pokud je možné vás identifikovat, je to stejné jako kdyby vám řekl: „Tady je tvůj příběh.“

Ještě horší je, když terapeut mluví s vaším příbuzným. Pokud jste řekli, že jste se s otcem nevyřešili, a terapeut to pak řekne vaší matce - to je porušení. Pokud jste mluvili o vaší sestře a terapeut to řekl vašemu manželovi - to je porušení. Pokud jste se v terapii zlobili na kolegu a terapeut to řekl kolegovi - to je porušení. A to všechno bez vašeho souhlasu.

Co si máte pamatovat?

Na začátku terapie se zeptejte:

• Co přesně znamená mlčenlivost v této klinice?
• Kdy byste mohli být informován o tom, že terapeut něco sdílí?
• Co se stane s vašimi záznamy po ukončení terapie?
• Můžu si přečíst své záznamy?
• Co se stane, pokud budu mluvit o trestném činu, který jsem učinil v minulosti?

Nejde o to, že byste měli být podezřívaví. Ale o to, že byste měli být informováni. Mlčenlivost není něco, co terapeut „dělá dobře“. Je to něco, co musí dělat. Pokud vám to nevysvětlí, zeptejte se znovu. Pokud se vyhýbá odpovědi - hledejte jiného.

Proč je to důležité?

Psychoterapie funguje jen tehdy, když se člověk cítí bezpečně. Když ví, že jeho slova nebudou použita proti němu. Když ví, že jeho slabosti nebudou vystaveny veřejnosti. Když ví, že jeho tajemství nebudou předávána jako „zajímavá příběha“ na kavárně.

Podle MUDr. Kryla, který píše v časopise Psychiatrie pro praxi, „bezpečí terapeutického vztahu znamená pro terapeuta chránit důvěrnost veškerého dění v psychoterapii, tedy nejen sdělených informací, ale i emocí“. A to je přesně ten bod. Nejde jen o slova. Jde o to, že když se cítíte zoufalý, nebo zlobíte, nebo pláčete - víte, že to zůstane v místnosti. A to je mocná věc.

Nejde o to, aby terapeut byl „dobrý člověk“. Jde o to, aby byl „profesionál“, který dodržuje pravidla. A pokud necháte někoho, kdo je přesvědčený, že „to je jen záležitost důvěry“, tak si vybíráte nebezpečí. Mlčenlivost není věra. Je to zákon. A vy máte právo ho znát, chápat a požadovat.