Dialektická behaviorální terapie (DBT): Jak pomáhá při emoční nestabilitě a hraniční poruchě osobnosti

Dialektická behaviorální terapie (DBT) není jen další forma psychoterapie. Je to systém, který se zaměřuje na to, jak přežít, když se všechno zdá být příliš silné - když emoce přehltí, když se cítíš ztracený a když sebepoškozování přestává být jen způsob, jak se udržet naživu. Vznikla v roce 1993 od Marshy M. Linehanové, aby pomohla lidem s hraniční poruchou osobnosti, ale dnes se ukazuje, že její nástroje fungují i pro ty, kteří se cítí přetížení vlastními reakcemi, i když nemají diagnózu.

Co je DBT opravdu?

DBT spojuje dvě věci, které se zdají být naopak: přijetí a změna. Neříká ti, že tvoje emoce jsou špatné. Neříká ti, že musíš změnit svou povahu. Říká ti: tvé pocity jsou platné, ale můžeš se naučit s nimi jinak jednat.

Tato terapie je založena na dialektické filosofii - myšlence, že dvě opačné věci mohou být pravdivé zároveň. Můžeš být zároveň zlobivý a zranitelný. Můžeš chtít, aby tě někdo opustil, a zároveň ho nechat. Neexistuje jedna správná cesta. Cílem není vyhrát spor, ale najít cestu, která ti umožní přežít a zároveň se pohybovat vpřed.

Behaviorální část DBT se zaměřuje na konkrétní dovednosti, které se dají naučit. Nejde o to, abys „přemýšlel“ o svých problémech. Jde o to, abys se naučil dělat jinak. Když se začneš cítit, že se „rozpadáš“, máš nástroje, které ti pomohou zastavit klesání.

Čtyři pilíře DBT - co se skutečně učíš

DBT není jen jedna terapie. Je to kompletní program se čtyřmi pevně definovanými částmi, které se navzájem doplňují. Bez jedné z nich se účinek značně snižuje.

• Individuální terapie - každý týden 60 minut s terapeutem, který ti pomáhá aplikovat dovednosti na tvůj život. Cílem není „vyřešit“ minulost, ale zastavit aktuální krizi a připravit se na další.
• Skupinový trénink dovedností - 2 hodiny týdně, kde se učíš čtyřem klíčovým dovednostem: regulace emocí, tolerování úzkosti, mindfulness a efektivní komunikace ve vztazích.
• Telefonický koučink - když se ocitneš v krizi, můžeš zavolat terapeutovi a dostat okamžitou podporu, jak použít dovednosti v reálném okamžiku. Není to „příběh o problému“, ale „jak to zvládnout teď“.
• Konzultační tým terapeutů - terapeuti se pravidelně schází, aby se nevyhořeli a aby zůstali v souladu s DBT principy. To znamená, že ty dostáváš konzistentní a kvalitní podporu.

Tyto čtyři prvky fungují jako systém. Pokud chceš jen skupinový trénink, nebo jen individuální terapii - není to DBT. Je to jako pokusit se vyrobit kávu jen z vody a kávových zrn - chybí teplo a tlak. Bez celé struktury se účinek ztrácí.

Co se v DBT skutečně naučíš?

DBT není o tom, jak se cítíš. Je o tom, co děláš, když se cítíš špatně.

Regulace emocí - Naučíš se rozpoznávat, co tě vlastně trápí. Mnoho lidí říká: „Mám strach.“ Ale ve skutečnosti je to hanba, nebo zlost, nebo smutek. DBT ti pomáhá rozlišit mezi nimi a zvolit odpověď, která ti neublíží. Studie ukazují, že průměrně o 58 % klesá emoční neregulace po 6 měsících terapie.

Tolerování úzkosti - Když se cítíš, že to nevydržíš, co děláš? DBT nabízí techniky, které ti pomohou přečkat moment, aniž bys se sebepoškozoval, přemýšlel o sebevraždě nebo se napil. Například: „Zaměř se na 5 věcí, které vidíš, 4, které slyšíš, 3, které cítíš, 2, které voníš, 1, kterou chutnáš.“ Toto není „představ si šťastné místo“. Je to fyzický způsob, jak přerušit emocionální běh.

Mindfulness - Není to meditace. Je to schopnost být přítomen, aniž bys se pohyboval mezi minulostí a budoucností. Když se někdo na tebe vykřičí, místo aby tě to pohltilo, naučíš se se zastavit, vdechnout a zvolit reakci. To je základ pro všechny ostatní dovednosti.

Účinné vztahy - Naučíš se říct „ne“ bez závisti. Říct „potřebuji“ bez viny. Vysvětlit, co potřebuješ, aniž bys se musel omlouvat. Mnoho lidí s hraniční poruchou se cítí jako „příliš nároční“ nebo „nepřijatelní“. DBT ti ukazuje, že tvoje potřeby jsou platné - a jak je vyjádřit tak, aby ti někdo slyšel.

Je DBT efektivní? Co říkají výsledky?

Ano. A není to jen „asi pomůže“. Je to jedna z mála psychoterapií, která má nejvyšší úroveň důkazů - třídu 1A podle NICE guidelines - pro léčbu hraniční poruchy osobnosti.

Ve studii Linehanové z roku 2006, kde se porovnávali pacienti s DBT a běžnou péčí, byly výsledky přesvědčivé:

• Sebepoškozování kleslo o 80 %
• Počet hospitalizací klesl o 77 %
• Kognitivní distorce (např. „všichni mě nenávidí“) se snížily o 42 %

V České republice ukazuje projekt Gradient, že klienti, kteří absolvují DBT, snižují frekvenci sebepoškozování z průměrných 12 epizod měsíčně na 2. 85 % klientů hlásí výrazné zlepšení schopnosti regulace emocí po šesti měsících.

Nejde o „zázrak“. Jde o systematickou práci. Když se někdo naučí používat dovednosti, může se z něj stát někdo, kdo nejen přežívá, ale začíná žít - s větší stabilitou, jasnějšími vztahy a menším vnitřním bojem.

Co je nejtěžší na DBT?

DBT není lehká. Je to jako přijít na závodní kolo, kde tě učí, jak běžet, ale zároveň tě nutí běžet každý den.

První výzva je čas. Musíš věnovat 2 hodiny týdně individuální terapii, 2 hodiny skupinovému tréninku, plus domácí úkoly. To je 6-8 hodin týdně. Pro někoho, kdo pracuje, má rodinu nebo se snaží přežít, to zní jako nemožné. A není to snadné. Ale pro mnohé je to jediná cesta, jak přestat být v krizi.

Druhá výzva je terapeut. V České republice je jen 3 certifikovaná centra: DPN Opařany, Fakultní nemocnice Brno a Kaleidoskop. V roce 2020 bylo v zemi 5 certifikovaných terapeutů. V roce 2023 jich bylo 28. To je růst, ale stále málo. Terapeut musí absolvovat 18měsíční školení, které stojí 3 500 EUR. To znamená, že jen málokdo se může stát DBT terapeutem. A to znamená, že čekací doba je dlouhá - někdy i rok.

Třetí výzva je peníze. V západní Evropě je DBT hrazena z pojištění. V ČR je hrazena jen v rámci experimentálních projektů Ministerstva zdravotnictví. Většina lidí platí z vlastní kapsy - 800-1 200 Kč za individuální sezení, 300-500 Kč za skupinu. To je pro mnohé nemožné.

Co se děje v Česku? Je tu naděje?

Je. Ale pomalu.

DBT se v Česku začíná rozšiřovat. V roce 2023 byla zavedena D-BOAT - verze DBT pro adolescenty, která zapojuje rodiče. V pilotní studii v Opařanech se sebepoškozování u 78 % mladistvých snížilo o 65 % po devíti měsících.

Online terapie se stává běžnější. V roce 2020 bylo jen 5 % DBT sezení online. V roce 2023 to bylo 35 %. To znamená, že lidé z Moravy, z Plzně nebo z Ostravy už nemusí cestovat do Brna nebo Prahy - mohou se připojit z domova.

Největší naděje je v novém Akčním plánu pro duševní zdraví ČR, který má vstoupit v platnost od roku 2025. DBT má být zařazena jako standardní léčba pro hraniční poruchu osobnosti. To znamená, že bude hrazena z pojištění. To by mohlo změnit všechno - přístupnost, kvalitu a počet lidí, kteří dostanou pomoc.

Komu DBT nepomůže?

DBT není univerzální. Není pro všechny.

U lidí s komorbidními poruchami - například s významnou poruchou příjmu potravy, závislostí na alkoholu nebo těžkou schizofrenií - může být DBT příliš omezená. Někteří klienti z fóra poruchy.cz (22 % z dotázaných) hlásili, že DBT neřeší jejich hlubší problémy. To neznamená, že je špatná. Znamená to, že potřebují více - například kombinaci s jinou terapií.

DBT také nevyhovuje lidem, kteří nechtějí měnit. Když se někdo cítí jako „oběť“ a nechce převzít odpovědnost za své reakce, DBT se mu bude zdát jako útok. Je to terapie pro ty, kteří chtějí přežít - a nejen přežívat, ale žít.

Kde začít, pokud chceš DBT?

První krok: zjisti, jestli máš přístup k certifikovanému centru. V ČR jsou to:

• DPN Opařany (včetně D-BOAT pro adolescenty)
• Fakultní nemocnice Brno
• Kaleidoskop (Brno a online)

Na jejich webových stránkách najdeš informace o čekací době, cenách a podmínkách. Dokumentace je k dispozici v češtině - brožurky od DPN Opařany nebo materiály Projektu Gradient.

Než se přihlásíš, připrav se na to, že to bude náročné. Ale také to může být největší změna, kterou kdy jsi udělal. Nejde o to, že jsi „blázen“ nebo „slabý“. Jde o to, že tvoje emoce jsou silné - a teď se naučíš, jak s nimi žít.