Většina lidí, kteří prošli léčbou závislosti, se bojí jediného - relaps. Když se objeví, často se cítí jako selhání a hned chtějí vše znovu začít od začátku. Ve skutečnosti je to součást procesu změny a lze to využít jako cennou příležitost ke zlepšení.
Co je relaps a jak se liší od lapsu?
relaps je návrat k pravidelnému užívání návykové látky po období abstinence, který přeruší terapeutický pokrok. Naopak laps je jednorázové porušení pravidel, např. jedno pivo na oslavě, aniž by došlo ke kompletní ztrátě abstinence. Laps může skončit před relapsem, pokud klient rychle reaguje a použije naučené strategie.
Proč návrat k užívání není selhání terapie?
Podle výzkumu MUDr. Karla Nešpora, CSc., a A. Scheansové, Ph.D., je klíčové změnit vnitřní narativ: selhání znamená konec, zatímco laps je signálem, že je potřeba upravit plán. Přijetí lapsu jako učební příležitosti snižuje úzkost a umožňuje rychlou korekci chování.
Statistiky a riziková období
- Prvních 90 dní po ukončení intenzivní léčby - více než 60 % všech relapsů (Adiktio.cz).
- 90 % relapsů nastává během prvního roku abstinence (Národní linka pro odvykání, 2023).
- Negativní emocionální stavy jsou spouštěčem v 37 % případů, mezilidské konflikty v 27 % a vysoké riziko situace v 21 % (manuál pro terapeuty, 2024).
Marlattův model prevence relapsu
Marlattův model je systematický přístup založený na třech pilířích: předcházení rizikovým stavům, zvládání těchto stavů a kontrola cravingu. Model byl poprvé ověřen v klinických studiích (IRVING, 1999) a od té doby se stal standardem v adiktologii.
Klíčové komponenty:
- Identifikace spouštěčů a varovných signálů.
- Vytvoření osobního havarijního plánu.
- Trénink copingových dovedností - např. mindfulness, dýchací techniky a kognitivní restrukturalizace.
Praktické nástroje, které fungují
Mezi nejčastěji doporučované techniky patří:
- mindfulness cvičení zaměřené na vědomé sledování myšlenek a tělesných pocitů - pomáhá rozpoznat craving už v jeho počátku.
- havarijní plán konkrétní seznam kroků, které klient provede při první známce rizika (vyhnout se alkoholu v domě, kontaktovat podpůrnou osobu, použít techniku hlubokého dechu).
- Regulace spánku a výživy - stabilní denní rytmus snižuje impulzivní chování.
- Fyzická aktivita - pravidelný pohyb zvyšuje sebeovládání a snižuje stres.
Možnosti porovnání: Marlattův model vs. 12‑krokový program
| Aspekt | Marlattův model | 12‑krokový program |
|---|---|---|
| Přístup k lapsu | Učební příležitost, okamžitá analýza | Selhání, potřeba restartu celého procesu |
| Struktura | 12‑16 týdenní program, personalizované plány | Setkání skupin, 12 kroků navždy |
| Role terapeuta | Kočovník a učitel copingových dovedností | Mentor nebo sponzor, hlavně duchovní podpora |
| Vědecká podpora | Více klinických studií (IRVING, 1999; Adiktologie, 2021) | méně kvantitativních důkazů, spíše anekdotické |
Oba přístupy mají své místo, ale pro klienty, kteří preferují konkrétní nástroje a chtějí minimalizovat stres z „dokonalé“ abstinence, se často osvědčuje Marlattův model.
Implementace v praxi - krok za krokem
- Už při první fázi terapie se provádí detailní sebehodnocení - klient popíše své spouštěče (emocionální, sociální, environmentální).
- Společně s terapeutem se vytvoří havarijní plán obsahující tři úrovně zásahů: a) odklonění pozornosti, b) okamžitá relaxace, c) kontakt na podpůrnou osobu.
- Každý týden se trénuje konkrétní copingová technika - např. 10 minut mindfulness během stresových situací.
- Po ukončení strukturovaného programu je nutná dlouhodobá podpora: kontrolní schůzky (každých 4 týdnů první rok), mobilní aplikace pro sledování nálad a spouštěčů (v 68 % českých adiktologických center od 2023).
- Zapojení rodiny - vzdělávací workshopy pomáhají blízkým rozpoznat varovné signály a reagovat bez kritiky.
Klíčová výzva je udržet využívání dovedností po 6 měsících; jen 45 % klientů to dělá pravidelně (průzkum Adiktio.cz, 2022). Proto je důležité nastavit systematické připomenutí - např. push notifikace v aplikaci.
Budoucí trendy: digitalizace a personalizace
Rostoucí podíl digitálních nástrojů umožňuje predikovat relaps na základě biometrických dat (HRV, spánkový vzorec). Pilotní projekt „Relaps jako příležitost“ (Ministerstvo zdravotnictví, 2023) testuje algoritmus, který během 48 hodin po zvýšeném stressu navrhne konkrétní copingovou techniku. První výsledky ukazují potenciální snížení plných relapsů o 30 %.
Personalizace také znamená rozdělení klientů do rizikových profilů - vysoká kognitivní flexibilita umožňuje úspěšnější práci s Marlattovým modelem, zatímco klienti s výraznými kognitivními poruchami profitují z intenzivnější podpory a menší autonomie.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 2022 začlenila preventivní strategie jako součást standardní péče, což zvyšuje šanci, že i česká praxe bude nadále rozvíjet a financovat tyto programy.
Často kladené otázky
Co dělat, když se objeví první touha po abstinenci?
Okamžitě aktivujte havarijní plán - odejděte z prostředí, použijte dýchací techniku a kontaktujte podpůrnou osobu. Analyzujte, co spustilo craving, a zaznamenejte to do deníku.
Je možné zastavit relaps úplně?
Cíl není úplná absence lapsů, ale schopnost rychle reagovat a vrátit se k abstinenci. Statisticky taková strategie snižuje pravděpodobnost plného relapsu výrazně.
Jaký je rozdíl mezi 12‑krokovým programem a Marlattovým modelem?
12‑krokový program klade důraz na duchovní podporu a vnímá každý laps jako selhání. Marlattův model považuje laps za učební okamžik a poskytuje konkrétní copingové nástroje.
Jak dlouho trvá, než se relaps stane pravděpodobnějším?
Nejkritičtější období je prvních 90 dní po ukončení léčby - během nich se vyskytuje více než 60 % všech relapsů. Po tomto období se riziko postupně snižuje, ale stále je vyšší během prvního roku.
Jsou digitální aplikace skutečně užitečné?
Ano. Pouze 68 % českých adiktologických center využívá aplikace pro sledování nálad a spouštěčů a výzkum ukazuje, že pravidelné používání zvyšuje úspěšnost udržení abstinence o 15‑20 %.
