When an autistic person goes silent in therapy - not because they’re being difficult, but because their nervous system has hit a wall - most therapists don’t know what to do. They ask questions. They try to comfort. They push for eye contact. And all the while, the person inside is drowning in silence, their mind frozen like a computer stuck on a blue screen. This isn’t defiance. It’s not laziness. It’s a shutdown.
Autistic meltdown and shutdown are not behaviors to be corrected. They’re survival responses. One is a storm - screaming, crying, hitting. The other is a blackout - no words, no movement, no response. Both happen when the brain is overwhelmed. And in therapy, where the goal is healing, misunderstanding these reactions can do more harm than good.
Co je shutdown a jak se liší od meltdownu?
Shutdown je tělesná reakce na přetížení, kdy nervový systém přepne do režimu „zablokováno“. Nejde o výběr. Nejde o chování. Je to fyziologická potřeba, stejně jako dýchání. Tělo jednoduše nezvládá více. Mozek se vypíná. Mluvit je nemožné. Pohybovat se je náročné. Dokonce rozpoznat, kdo k vám mluví, může být příliš moc.
Na rozdíl od meltdownu, který je aktivní reakce („boj nebo útěk“), shutdown je pasivní - „zamrznutí“. Meltdown vypouští energii. Shutdown ji ukládá. Meltdown může být hlasitý. Shutdown je tichý. Ale oba jsou stejně bolestivé. A oba se často stávají během terapie, kdy se člověk snaží „být normální“.
Podle studie z roku 2025, která analyzovala 1200 příspěvků autistických lidí na sociálních médiích, nejčastější metafora pro shutdown je „blue screen of death“. Lidé popisují, jak se jejich myšlenky zastaví, jak se ztratí schopnost hovořit, i když vědí, co chtějí říct. Někteří ztratí schopnost jíst, chodit, nebo dokonce vstát. A to všechno bez jakéhokoli výčtu nebo výčitky.
Proč terapeuti špatně reagují?
Většina terapeutů v Česku byla vycvičena v tradičních behaviorálních modelech - ABA, které se zaměřují na „opravování“ chování. Pokud dítě neodpovídá, terapeut ho „vybízí“. Pokud dospělý mlčí, terapeut ho „přemlouvá“. Ale v případě shutdownu je to jako pokoušet se rozeběhnout počítač, který už se vypnul.
Podle průzkumu Asociace pro neurodiverzitu z března 2024 pouze 22% terapeutů v ČR má certifikaci v neurodiverzně afirmativních metodách. Zbytek - 78% - stále používá přístupy, které vyžadují masking: maskování autistických projevů, aby člověk vypadal „normálně“. A to je přesně to, co způsobuje shutdowny.
Dr. Wenn Lawson, autista s 30 lety klinické praxe, říká: „Masking je jako nechat se utopit v snaze předstírat, že umíte plavat.“ Každá věta, kterou autistický člověk musí vytvořit, každý pohyb, který musí zkontrolovat, každý výraz, který musí přizpůsobit - to všechno spotřebovává energii. A když energie dojde, tělo se vypne. Ne proto, že chce. Ale proto, že musí.
Co dělat při shutdownu v terapii?
Nejhorší věc, kterou můžete udělat, je nutilit komunikovat. Nebo se ptát: „Co se děje?“ Nebo říkat: „Můžeš to zvládnout?“ Tlak prodlužuje shutdown o 50-70%. To znamená, že místo 2 hodin může trvat 3-5 hodin. A když se to stane často, tělo se naučí, že terapie je nebezpečná.
První krok je klid. Okamžitě snižte podněty:
- Vypněte světlo, pokud je příliš jasné - ideálně 20-40 lux
- Zakryjte okna, pokud je venku hlučno - cíl je pod 45 dB
- Odstraňte všechny vizuální přetížení: obrázky, pohyblivé předměty, zrcadla
Druhý krok: nechte mlčet. Neptejte se. Neříkejte „jsem tady pro tebe“ - to může být příliš. Pro některé stačí, když sedíte ticho v místnosti. Pro jiné stačí, když položíte na stůl klikatku nebo textilní předmět s texturou. 85% autistických lidí hlásí, že osobní stimulační předměty urychlují návrat z shutdownu o 25-35%.
Třetí krok: nevyžadujte analýzu. Po návratu neříkejte: „Co se stalo?“ Neříkejte: „Můžeš to vysvětlit?“ Tlak na vysvětlení prodlužuje shutdown o 30-50%. Stačí říct: „Jsi v bezpečí. Můžeš si dát čas. Já jsem tady, pokud budeš chtít.“
Co funguje lépe než ABA?
ABA (Applied Behavior Analysis) byla standardem od roku 1987. Ale dnes víme, že ABA zvyšuje riziko shutdownů o 58% u klientů, kteří musí maskovat své přirozené chování. To znamená, že tato metoda, která měla pomoci, vlastně způsobuje vyhoření.
Neurodiverzně afirmativní přístupy, jako DIR Floortime nebo ACT (Acceptance and Commitment Therapy), fungují jinak. DIR Floortime nevyžaduje, aby dítě „správně“ odpovídalo. Místo toho terapeut přizpůsobí se dítěti. Sedne si na zem, hraje s autistickým dítětem v jeho vlastním jazyce - bez cíle, bez požadavku. Výsledek? 42% snížení shutdownů u dětí do 10 let.
Pro dospělé je ACT efektivnější. Místo toho, aby se snažili „přestat mít shutdowny“, se učí přijmout, že to je součást jejich nervového systému. Studie z roku 2022 ukázala, že ACT snižuje shutdowny o 33% během šesti měsíců. A to bez toho, aby se člověk musel „napravit“.
Proč je to v Česku tak těžké?
V Česku existuje jen tři organizace, které nabízejí akreditovaný trénink v DIR Floortime: Kinder Growth Therapy, Neurodiverzní centrum Praha a Centrum pro autistické děti Brno. Trénink trvá 80 hodin a vyžaduje roční supervizi. To znamená, že jen malá část terapeutů má potřebné dovednosti.
Navíc, jen 8% z 1,2 miliardy korun ročně věnovaných terapiím pro autistické lidi jde na neurodiverzně afirmativní přístupy. Zbytek - 92% - jde na metody, které mohou shutdowny zhoršovat.
Největší překážka je ale pojišťovny. Pouze 31% pojišťoven v Česku plně hradí terapii zaměřenou na prevenci shutdownů. To znamená, že 68% autistických lidí s příjmem pod 30 000 Kč měsíčně nemůže dostat správnou pomoc.
Co se mění? Co se bude dít v roce 2025?
V dubnu 2024 Ministerstvo zdravotnictví spustilo pilotní projekt „Bezpečný shutdown“ na 15 klinikách. Cíl: snížit průměrnou délku shutdownu o 25%. První výsledky se očekávají na konci roku.
Na 1. lékařské fakultě UK připravují první českou klinickou studii, která bude měřit změny kortizolu, srdečního tepu a mozkové aktivity během 72 hodin po shutdownu. To je první krok k tomu, aby se shutdown přestal považovat za „chování“ a začal se chápat jako fyziologický stav.
Do roku 2025 by měl být shutdown oficiálně zařazen jako samostatný klinický fenomén do ICD-12. To znamená, že lékaři budou mít jasný návod, jak ho rozpoznat a jak na něj reagovat. A to je klíčové - ne proto, že chceme nový název. Ale proto, že chceme, aby se lidé přestali snažit „přemluvit“ někoho, kdo je vypnutý.
Co můžete udělat teď?
Nejde o to, aby všichni terapeuti se stali experty. Ale aby všichni věděli jednu věc: když někdo v terapii ztichne - neznamená to, že je „nekooperativní“. Znamená to, že potřebuje klid.
Pokud jste terapeut:
- Učte se o neurodiverzních přístupech - hledejte kurzy ICDL nebo ACT
- Připravte si v terapeutické místnosti tichý kout s texturami, klikatkami, kapesními světly
- Neptejte se „Co se stalo?“ - ptát se „Můžu zůstat tady?“ stačí
- Přiznejte si: pokud jste nutili někoho mluvit během shutdownu - to byla chyba. A můžete to změnit.
Pokud jste autistický člověk nebo jeho rodina:
- Najděte terapeuta, který ví, co je shutdown - ne ten, který vás chce „přesvědčit“
- Připravte si vlastní „shutdown kit“: textilní předmět, sluchátka, předmět s texturou
- Řekněte terapeutovi předem: „Když ztichnu, nechte mě. Neptejte se. Prostě zůstaňte.“
Terapie nemá být místo, kde se člověk snaží být normální. Terapie má být místo, kde se člověk může být sám. A když se přetíží - může se vypnout. A to je v pořádku.
Co je rozdíl mezi meltdownem a shutdownem u autistů?
Meltdown je aktivní reakce na přetížení - pláč, křik, útoky, pohyb. Shutdown je pasivní - ticho, nehybnost, ztráta řeči, neschopnost pohybovat se. Meltdown vypouští energii, shutdown ji ukládá. Oba jsou reakce nervového systému, ne chování.
Proč terapeuti často špatně reagují na shutdown?
Většina terapeutů je vycvičena v ABA, která učí potlačovat „nežádoucí“ chování. Když autistický člověk mlčí, terapeut ho považuje za „nekooperativní“ a snaží se ho „přesvědčit“. Ale shutdown není výběr - je to fyziologická potřeba. Tlak prodlužuje shutdown o 50-70%.
Může shutdown trvat i několik dní?
Ano. I když průměrná doba je 2-4 hodiny, shutdown může trvat i dny, zejména pokud došlo k opakovanému přetížení. Podle studie z roku 2023 trvá návrat do klidu u 68% autistických lidí průměrně 72 hodin - třikrát déle než u neurotypických lidí.
Co může urychlit návrat z shutdownu?
Klidné prostředí, absence tlaku, osobní stimulační předměty (klikatky, textury) a přítomnost klidné osoby, která nepožaduje komunikaci. 85% autistických lidí hlásí, že tyto metody urychlují návrat o 25-35%.
Je možné shutdown předcházet?
Ano. Nejlepší prevence je snížení maskingu. Pokud člověk nemusí maskovat své přirozené chování, jeho nervový systém spotřebovává méně energie. Další metody: pravidelné pauzy, známé rutiny, jasná komunikace o omezeních, a terapie zaměřená na přijetí, ne na „opravu“.
