Existenciální a humanistická psychoterapie - Jak najít smysl života v terapii

Existenciální psychoterapie je terapeutický směr, který se zaměřuje na čtyři základní existenciální otázky: smrt, svobodu, izolaci a smysl života. Přístup vychází z existencialistické filozofie a byl popularizován Irvinem D. Yalomem. a Humanistická psychoterapie klade důraz na osobní růst, autentické setkání a bezpodmínečný pozitivní respekt, jak ho definoval Carl Rogers. se často doplňuje o existenciální prvky. V tomto článku si ukážeme, jak oba směry pomáhají lidem najít smysl a jak je prakticky využít.

Co je existenciální a humanistická psychoterapie?

Existenciální psychoterapie se soustředí na to, co je nezbytně lidské - smrt, svobodu, odpovědnost a pocit izolace. Místo toho, aby považovala úzkost za „chybu“, ji vidí jako přirozenou reakci na tyto reality. Humanistická psychoterapie, inspirovaná Rogersem a Maslowem, se naopak soustředí na vnitřní potenciál člověka, autenticitu a vztahová bezpečnost. Když se tyto dva přístupy setkají, vznikne prostor, kde klient může zkoumat své hrozby i svůj růst.

Hlavní témata a filosofické kořeny

Oba směry mají silnou filozofickou podstatu. Existenciální směr čerpá z díla Sørena Kierkegaarda (úzkost jako možnost volby), Martina Heideggera (bytí‑k‑smrti) a Karla Jaspersa (fenomenologie prožitku). Humanistické kořeny najdete u Abrahama Maslowa (hierarchie potřeb) a Carla Rogerse (bezpodmínečný pozitivní respekt).

Klíčové existenciální otázky, jak je popsal Yalom, jsou:

• Smrt - konfrontace s konečností.
• Svoboda - zodpovědnost za vlastní volby.
• Izolace - pocit samoty i ve společnosti.
• Smysl života - hledání osobní hodnoty a cíle.

Humanistický partner přináší „třetí faktor“ - empatické naslouchání a prostor, kde se klient cítí viděn a akceptován.

Jak v praxi vypadá terapie - kroky a techniky

Terapeutický proces lze rozdělit do tří fází:

1. Navázání vztahu - terapeut nabízí bezpodmínečný respekt (Rogers) a zároveň připravuje klienta na konfrontaci s existenciálními tématy.
2. Explorace - pomocí fenomenologického zkoumání klient popisuje své prožitky. Terapeut využívá otázky typu „Co pro vás znamená smrt?“ nebo „Jaký je váš pocit zodpovědnosti v dané situaci?“
3. Integrace - klient hledá způsob, jak žít autenticky s nově objeveným smyslem. Často se využívá logoterapie Frankla, kde se rozlišují tvůrčí, zážitkové a postojové hodnoty.

U praktického využití se často doplňují techniky mindfulness a akceptačně‑komitační terapie (ACT), které pomáhají zvládat úzkost a zachovat pozornost na přítomnosti.

Kdo nejčastěji využívá existenciální a humanistickou psychoterapii?

Podle průzkumu SEVT (2022) jsou nejčastější klientské skupiny:

• Osoby prožívající existenciální krizi po úmrtí blízkého - 45 % případů.
• Pacienti s chronickými onemocněními, kde se objevuje otázka „má můj život smysl?“ - 28 %.
• Lidé s dlouhodobou depresí nebo úzkostnými poruchami hledající hlubší smysl - 27 %.

Terapeuti uvádějí, že kombinace s humanistickým přístupem Rogersa zvyšuje úspěšnost, protože klienti nejprve potřebují bezpečnou základnu, než se pustí do těžkých existenciálních otázek.

Výhody a omezení - co je dobré vědět

Výhody

• Umožňuje konfrontaci s nejhlubšími životními otázkami.
• Posiluje pocit autonomie a odpovědnosti.
• Podporuje dlouhodobý smysl a motivaci, což je podloženo výzkumem MLQ (zlepšení o 32 % po 20 sezeních).
• Snadno se kombinuje s dalšími moderními přístupy (mindfulness, ACT).

Omezení

• Chybí strukturované techniky pro konkrétní symptomatologii, což někdy ztěžuje měření efektivity.
• Terapeut musí být schopen tolerovat vlastní úzkost a nejistotu - často vyžaduje osobní terapii terapeuta.
• U klientů s vážnými poruchami osobnosti může konfrontace s volností vést k rizikovému chování (např. sebevražedné myšlenky).
• V českém kontextu je menší akademické uznání a omezená dostupnost certifikovaných kurzů.

Porovnání s jinými přístupy

Tabulka ukazuje, že existenciální a humanistické přístupy se doplňují - první se zaměřuje na otázky smyslu, druhý na prostředí, kde může smysl vzniknout.

Jak se stát terapeutem existenciální a humanistické terapie?

V ČR existuje několik certifikačních programů. Nejznámější je dvouletý kurz Praha - 240 hodin, cena 48 500 Kč (2023). Průměrná doba studia a supervize je 18-24 měsíců. Důležité dovednosti:

• Filosofický dialog - schopnost diskutovat o smrt, svobodě bez připravených odpovědí.
• Práce s ambivalencí - udržet klienta v napětí mezi strachem a možností.
• Tolerování nejistoty - terapeut nesmí slibovat rychlé řešení.

Vzdělání často doplňují workshopy zaměřené na logoterapii Frankla a techniky mindfulness. Pro certifikaci je nutné absolvovat supervizi s alespoň 30 hodinami, kde se hodnotí reflexe terapeutových vlastních existenciálních prožitků.

Budoucnost a nové trendy

Rok 2024 přináší novou dimenzi - klimatická úzkost. Yalom ve své aktualizované knize (2024) uvádí, že ekologické hrozby se staly pátým existenciálním tématem. Terapeuti tak začleňují diskusi o smyslu ve světle globální krize.

Dále roste integrace s moderními přístupy:

• Mindfulness‑based existential therapy - používá meditaci k prožívání existenciální prázdnoty bez souzení.
• ACT‑logoterapie - kombinuje akceptaci s hledáním hodnot.

Výzkum financovaný MŠMT (2022‑2025) začal kvantifikovat efektivitu pomocí Meaning in Life Questionnaire. První data ukazují průměrné zvýšení pocitu smyslu o 32 % po 20 sezeních.

Praktické tipy pro klienty i terapeuty

• Začněte den krátkou reflexí: "Co mě dnes opravdu baví?" - pomáhá objevit malé hodnoty.
• V terapii buďte otevření nejistotě; nechte se zaskočit tím, co se objeví.
• Vyhledejte terapeuta, který kombinuje oba přístupy - často ho najdete pod názvem "existenciálně‑humanistický".
• Udržujte deník - zapisujte momenty, kdy pocítíte smysl, i když jsou jen krátké.

Tyto jednoduché kroky mohou podpořit dlouhodobý růst a pomoci překonat pocit „bezsmyslnosti“.