Terapie zaměřená na řešení (SFBT) není o tom, co šlo špatně. Je o tom, co může jít lépe už zítra. Neptá se, proč se cítíte takhle, ale co by se změnilo, kdyby se to změnilo. Vznikla v Milwaukee v 70. letech 20. století, kdy psychologové Steve de Shazer a Insoo Kim Berg přestali hledat příčiny problémů a začali hledat řešení - a objevili, že lidé už většinu potřebného mají. Stačí je jen správně vyzvat.
Co je terapie zaměřená na řešení?
Terapie zaměřená na řešení je psychoterapeutický přístup, který se nezaměřuje na příčiny problémů, ale na to, jak klient už někdy překonával podobné situace a co by se stalo, kdyby problém zmizel. Je založená na sociálním konstruktivismu a postmoderní filozofii, zejména na myšlenkách Ludwig Wittgensteina.
Není to žádná novinka. Více než 50 let se používá ve světě, a to s výsledky. Průměrně stačí 3 až 7 sezení. Někdy i jedno. Nejde o to, kolik času strávíte v kanceláři terapeuta, ale o to, jak rychle se vrátíte k životu, který chcete. A to bez nutnosti přehrávat traumata z dětství nebo analyzovat vztahy s rodiči.
Jak to vlastně funguje?
Terapeut neříká, co máte dělat. Ptá se. A ty otázky nejsou náhodné. Jsou přesně navržené tak, aby vás přiměly k tomu, abyste si uvědomili, že už jste někdy překonávali to, co vás dnes trápí.
Tři klíčové techniky:
- Zázrační otázka: „Kdybyste se probudili zítra a problém by byl vyřešen, co byste si všimli, že se změnilo? Kdo by to všiml první? Co byste dělali jinak?“ Tato otázka nevyžaduje věru ve zázraky. Vyžaduje jen představivost. A ta vám ukazuje, že řešení už vás obklopuje - jen jste ho neviděli.
- Hledání výjimek: „Kdy byl problém menší? Kdy jste se cítili lépe? Co se tehdy dělo jinak?“ Není důležité, jestli to bylo jednou za pět let. Důležité je, že to bylo. A když to bylo jednou, může to být znovu.
- Škálové otázky: „Na škále od 0 do 10, kde jste dnes? Co by vás posunulo o jedno místo výš?“ Toto neříká, že jste „ztracení“. Říká: „Jste někde. A máte tu sílu jít o kousek dál.“
Terapeut neřeší váš problém. Spolupracuje s vámi na tom, jak ho vyřešíte vy. A to je rozdíl. Většina terapií vás učí, že jste „porušení“. SFBT vás učí, že jste „schopní“.
Proč je to rychlejší než jiné přístupy?
Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) se zaměřuje na přemýšlení, na změnu myšlenek. Psychodynamická terapie se ponořuje do minulosti. SFBT se dívá na to, co už funguje. A to je klíč.
Studie Maljanen et al. (2012) ukázaly, že SFBT efektivně snižuje úzkost, deprese a náladové poruchy u dospělých - a to za 3-6 sezení. Studie Kim, Brook a Akin (2018) potvrdily, že je stejně účinná jako jiné rozhovorové terapie při léčbě závislostí. A u dětí s chováním problémy je nejúčinnější, když se použije jako raná intervence - dříve, než se problém zakoření.
Proč? Protože nezatěžuje mysli tím, co bylo. Uvolňuje energii na to, co bude. Když přestanete analyzovat, začnete dělat. A když začnete dělat, změna přijde sama.
Co SFBT neumí?
Není zázračná. A není pro každého.
Nemůže nahradit léčbu schizofrenie, akutní psychózy nebo těžké PTSD jako jediná metoda. Pokud máte těžkou duševní nemoc, potřebujete lékaře, léky, možná i dlouhodobou terapii. SFBT v těchto případech funguje jako doplněk - pomáhá najít, jak žít lépe i přes onemocnění.
Někteří klienti potřebují prohloubit svou minulost. Kdo prožil násilí, zanedbání nebo dlouhodobé trauma, může cítit, že SFBT „přehlíží“ jeho bolest. A to je pochopitelné. Ale SFBT neříká, že trauma neexistuje. Říká: „Nejprve se podívejme, jak jste přežili. A co vás udrželo naživu?“
Na Facebookové skupině „Psychologická podpora“ se jedna žena psala: „SFBT mi pomohla za 4 sezení překonat 10 let trvající anxietu, když jiné přístupy vyžadovaly měsíce.“ Ale jiný terapeut na Redditu upozorňuje: „Neměl by být jediným nástrojem v arzenálu.“ A má pravdu. Nejde o to, který přístup je „lepší“. Ale o to, který je správný pro vás právě teď.
Je SFBT vhodná pro Česko?
Ano. A roste.
V České republice zaujímá kognitivně-behaviorální terapie přes 45 % trhu. SFBT má 8-10 %, ale roste o 3,2 % ročně. Proč? Protože zdravotní pojišťovny hledají efektivní a levné řešení. A SFBT je oběma. Méně sezení = nižší náklady = více lidí může dostat pomoc.
28 % českých psychoterapeutů ji pravidelně používá. 65 % ji kombinuje s jinými přístupy. To je klíčové. Nejde o „nebo“. Jde o „a“.
Na Univerzitě Palackého v Olomouci profesor Petr Dolan říká: „Klíčové je rozumět jazyku klienta. Ne to, co říká. Ale jak to říká.“
Terapeut, který neumí položit zázračnou otázku, nedá klientovi nic. A to je problém. Proto se v Česku vyučují certifikované kurzy - minimálně 40 hodin. A začátečníci potřebují 6 měsíců, aby se naučili neřešit, ale pomáhat klientovi, aby si řešení našel sám.
Co se děje dnes - a co přijde?
SFBT 2.0 už není jen o otázkách. Integruje pozitivní psychologii - vědu o tom, co nás dělá šťastnými. A neurovědu - jak mozek reaguje na jazyk a představy.
Do budoucna se očekává integrace s digitálními nástroji. Aplikace, které vás každý den ptají: „O kolik jsi se posunul?“ Nebo virtuální reality, které vám umožní „vidět“ svou zázračnou budoucnost. Výzkumy společnosti Mental Health Analytics předpovídají, že podíl SFBT v EU do roku 2027 vzroste na 15 %.
Ale varování existuje. Prof. Jan Červenka z Univerzity Karlovy upozorňuje: „Když se SFBT stane jenom technikou, ztratí svou duši.“
Nejde o to, kolik otázek znáte. Nejde o to, kolik sezení máte. Jde o to, jestli vás terapeut skutečně slyší. Jestli vás považuje za schopné. Jestli vám dá prostor, abyste našli vlastní cestu.
Co si z toho pamatovat?
Terapie zaměřená na řešení není o tom, že jste „zlí“, „porušení“ nebo „zničení“. Je o tom, že jste už někdy překonávali to, co vás dnes trápí. A že to můžete znovu.
Nejde o to, kolik let jste trpěli. Jde o to, co by se stalo, kdyby se to změnilo. A kdo by to všiml první? Pravděpodobně někdo, kdo vás má rád. A to je dostatečný důkaz, že změna je možná.
Nejste na to příliš špatní. Jen jste se zatím neptali správných otázek.
Je terapie zaměřená na řešení vhodná pro děti?
Ano, a to i jako první volba. Studie Bond et al. (2013) ukázaly, že SFBT je nejúčinnější při chování problémech u dětí, pokud se použije jako raná intervence. Děti často neumí složitě vyjadřovat své emoce, ale dobře odpovídají na otázky jako: „Kdy jsi se cítil(a) nejlépe tento týden? Co se tehdy stalo?“ Tato metoda jim dává kontrolu a vytváří přirozený prostor pro změnu, aniž by museli procházet traumatizujícími příběhy.
Můžu si SFBT vyzkoušet samostatně?
Můžete. Ale ne jako terapie. Můžete si položit zázračnou otázku sami: „Kdyby se všechno změnilo zítra, co by se lišilo?“ Nebo psát si deník výjimek: „Kdy jsem se cítil(a) lépe? Co se tehdy dělo jinak?“ Tato cvičení pomáhají přesměrovat pozornost od problému k řešení. Ale pokud se cítíte ztraceně nebo přetíženi, hledejte terapeuta. Samotné cvičení není náhradou za podporu.
Proč se SFBT nazývá „krátkodobá“, když někdy trvá i 7 sezení?
Slovo „krátkodobá“ je v češtině matoucí. V angličtině je „brief“ spíše „stručná“ nebo „bez zbytečností“. Nejde o to, že byste měli být rychle vyléčeni. Jde o to, že terapeut neztrácí čas na příčiny, které nevedou k řešení. Cílem je nejkratší cesta k tomu, abyste se znovu cítili jako vy sami. A to často stačí 3-5 sezení. Někdy i jedno.
Je SFBT vhodná pro páry nebo rodiny?
Ano. SFBT je velmi efektivní v rodinné a párové terapii. Místo toho, aby se analyzovalo, kdo má pravdu, se ptá: „Co by se stalo, kdyby se vaše vztahy zlepšily? Co byste dělali jinak?“ Tato otázka přesouvá pozornost od obvinění ke spolupráci. Rodiny, které se snaží najít společné řešení, často rychleji najdou cestu ven z konfliktu.
Kde najdu terapeuta, který používá SFBT v Česku?
Asociace SFBT v ČR, vedená Mgr. Jiřím Vlčkem, udržuje seznam certifikovaných terapeutů. Většina z nich pracuje v Praze, Brně, Ostravě a Olomouci. Na webu koucovna.eu najdete seznam odborníků, kteří absolvují pravidelnou supervizi a udržují kvalitu praxe. Nejde o to, kolik titulů máte. Ale o to, zda terapeut umí položit správnou otázku.
