Mlčenlivost terapeuta: Co může a nemůže prozradit o terapii

Chcete jít na terapii, ale bojíte se říct terapeutovi všechno? Nejste sami. Mlčenlivost terapeuta je ten jeden sloup, na kterém celá psychoterapie stojí. Bez ní byste se neodvážili mluvit o tom, co vás děsí, zničí nebo ztěžuje život. Ale co když se ptáte: Skutečně mu můžu věřit? Co když to někomu řekne? Tady je přesně to, co může a nemůže terapeut prozradit - podle zákona, etiky a reálné praxe v České republice.

Co je mlčenlivost terapeuta vlastně?

Mlčenlivost není jen „dobrý zvyk“. Je to právní povinnost. Podle zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách je každý, kdo poskytuje zdravotní služby - včetně klinického psychologa, poradce nebo terapeuty - povinen tajit všechny informace, které se dozví během práce s klientem. To znamená: vaše příběhy, emoce, sny, obavy, zločiny, které jste spáchali, nebo plány, které máte - všechno to je v tajemství. A to nejen během terapie, ale i po jejím skončení. Dokonce i když vás terapeut potká na ulici, nemůže vám říct, že vás poznává, pokud jste nezakročili k tomu sami.

Podle průzkumu Terapie.cz z roku 2023, který zahrnoval 1 245 lidí, 78 % klientů se obává, že terapeut něco prozradí. A 42 % z nich řeklo, že kvůli tomu neřeklo všechno. To je tragédie. Protože právě když se neodvážíte mluvit o tom, co vás skutečně trápí, terapie nefunguje.

Kdy terapeut MUSÍ něco prozradit?

Není to tajemství jako v knize. Jsou tam výjimky - a jsou jich jen pár. A všechny jsou jasně definované v trestním zákoně č. 40/2009 Sb. a zákoně o zdravotních službách.

Terapeut musí informovat příslušné orgány, pokud:

• Ohrožuje se dítě - například pokud klient říká, že ho jeho rodič týrá, nebo že si dítě nechává dělat sexuální činy. Pak terapeut musí kontaktovat orgán sociálně-právní ochrany dětí (dle zákona č. 359/1999 Sb.).
• Plánuje někoho zabít - pokud klient řekne: „Chci zabít svého bývalého partnera.“ Nebo: „Vypálím domov pro seniory.“ Terapeut musí upozornit policii. Ne proto, že „to je špatné“, ale protože je to trestný čin podle § 367 a § 368 trestního zákona.
• Plánuje sebevraždu a nechce pomoci - pokud klient řekne, že se chce zabil, a odmítá jakoukoli pomoc, terapeut může, ale nemusí informovat blízké nebo zdravotnické orgány. V praxi to znamená: nejprve se pokusí získat souhlas klienta. Pokud to nejde a hrozí nebezpečí, může kontaktovat nemocnici nebo pohotovost. Ale ne policejní útvar.
• Je to soudní spor - pokud klient podá žalobu proti terapeutovi, terapeut může v rámci toho sporu předložit jen ty informace, které jsou nezbytné pro obranu. Ale ne víc.

Co není důvod k prolomení mlčenlivosti?

• Užívání drog - pokud klient užívá marihuánu nebo kokain, ale neohrožuje děti, neplánuje zločin a nezabíjí se, terapeut to nesmí hlásit sociální službě, zaměstnavateli ani policii.
• Nelegální činy, které už proběhly - pokud klient řekne: „Před pěti lety jsem ukradl auto.“ Pokud už to nebezpečí neexistuje, terapeut to nezveřejní.
• Nešťastný vztah, zrada, závislost - všechno to je v tajemství. I když vás to „překvapí“.

Co se stane, když terapeut poruší tajemství?

Porušení mlčenlivosti není jen „špatný zvyk“. Je to trestný čin podle § 186 trestního zákona. Může vést k trestnímu stíhání, pokutě nebo dokonce vězení.

Podle dat Ministerstva zdravotnictví ČR za rok 2021 došlo k 14 prokázaným případům porušení mlčenlivosti. Z toho 9 vedlo k disciplinárním sankcím (např. výstraha, pozastavení povolání), 2 k trestnímu stíhání. A to jsou jen prokázané případy. Většina z nich se stala z neznalosti - terapeut si myslel, že „musí“ něco nahlásit, když vlastně nemusel.

Průzkum České komory psychologů z roku 2022 ukázal, že 68 % terapeutů bylo někdy v situaci, kdy muselo zvažovat, zda prolomit tajemství. Z toho 23 % se týkalo ohrožení dítěte, 17 % sebevražedného plánu. Ale většina z těchto případů byla vyřešena správně - díky konzultaci se supervizorem.

Co je supervize a proč je důležitá?

Terapeut není sám. Pokud má problém s rozhodnutím, konzultuje případ se svým supervizorem - zkušenějším terapeutem. To není „vyprávění o klientovi“. Je to profesionální konzultace, kde se zachovává anonymita. Terapeut může říct: „Mám klienta, který mluví o plánu zabít někoho, a nevím, jestli to musím nahlásit.“ Supervizor mu pomůže zjistit, co říká zákon, a jak postupovat.

Podle Terapie.cz je to standardní praxe. Každý kvalitní terapeut má supervizora. A pokud vám terapeut řekne: „Nemám supervizora“, měli byste se o tom přemýšlet. Ne proto, že je zlý, ale protože bez něj není schopen správně posoudit hranice mlčenlivosti.

Co se stane na začátku terapie?

Na první schůzce by vám terapeut měl říct: „Tady je, co můžu a nemůžu tajit.“ To se jmenuje informovaný souhlas. Pokud vám to nikdy neřekl, je to červená vlajka.

Pravděpodobně vám řekne něco jako:

1. „Všechno, co řeknete, je v tajemství.“
2. „Jediné výjimky jsou: ohrožení dítěte, plán na zabíjení, nebo sebevražda, když se nechceš pomoci.“
3. „Kdybych musel něco prozradit, nejprve se s vámi o tom domluvím. Pokud to nejde, udělám to jen v nezbytné míře.“

Pokud to neřekne - nechte ho. Pokud to řekne, ale nezajímá se o vaše obavy - také nechte ho. Důvěra se nevytváří sama. Vzniká, když terapeut jasně řekne hranice a potvrdí, že je na vaší straně.

Co se děje v digitální terapii?

Od roku 2023 se zvyšuje počet lidí, kteří si vybírají terapii přes videohovor nebo chat. To je pohodlné. Ale také nebezpečné. Pokud je vaše internetová připojení nezabezpečené, může někdo přeslechnout hovor. Pokud terapeut používá nezabezpečený software, může dojít k úniku dat.

Ministerstvo zdravotnictví v září 2023 předložilo návrh novely zákona o zdravotních službách, který má přesněji upravit, jak se mají zacházet s elektronickými daty. Do konce roku 2024 by měla Česká komora psychologů vydat aktualizovaný etický kodex, který bude obsahovat pravidla pro online terapii.

Do té doby: vždy se ujistěte, že terapeut používá zabezpečené platformy (např. Signal, Zoom s šifrováním, nebo speciální terapeutické systémy jako TherapyNotes nebo Psychotherapy.com). Pokud používá Gmail nebo WhatsApp - je to riziko.

Proč to všechno důležité je?

Terapie není o tom, jak se vaše problémy vyřeší. Je o tom, jak se vyzvednete. A to se nestane, pokud se neodvážíte mluvit o tom, co vás trápí. Když víte, že terapeut nemůže prozradit vaše tajemství - můžete přestat přemýšlet o tom, co si říct. Můžete přestat sebepřemáhat. Můžete přestat být v pěti rolech najednou: „nejsi slabý“, „nejsi blázen“, „nejsi špatný“.

Podle Institutu psychoterapie Praha 92 % klientů považuje důvěrnost za nejdůležitější faktor při výběru terapeuta. Ať už jste v obavách o závislost, zrada, sebevražedné myšlenky nebo dětské trauma - bez tajemství není možné uzdravení.

Největší chyba, kterou terapeuti dělají, je přecenění své povinnosti. Myslí si, že „musí“ něco nahlásit, když vlastně nemusí. A to zničí důvěru. Největší chyba klientů je, že se neptají. Neříkají: „A co když řeknu, že jsem ukradl?“ Nebo: „Co když řeknu, že chci skočit z mostu?“

Zeptejte se. Vždycky. Na začátku. A pokud vám neřeknou jasně - hledejte jiného.

Co dělat, když si myslíte, že terapeut porušil tajemství?

Pokud máte důvod věřit, že terapeut prozradil vaše informace:

1. Neříkejte nic na veřejnosti. Nezveřejňujte to na sociálních sítích.
2. Shromážděte důkazy - e-maile, záznamy, svědky.
3. Podajte stížnost České komoře psychologů (www.psychologicka-komora.cz).
4. Pokud jde o trestný čin, kontaktujte Policii ČR nebo státní zastupitelství.
5. Požádejte o konzultaci u jiného terapeuta - ne o vás, ale o tom, co jste zažili.

Stížnosti se zvyšují. V roce 2019 jich bylo 8. V roce 2022 už 21. To znamená, že lidé se učí svá práva. A to je dobré.

Co si pamatovat?

Terapie je místo, kde můžete být skutečně vy. Ale jen tehdy, když víte, že nikdo jiný to nezjistí. Mlčenlivost terapeuta není dobrovolná. Je to zákon. Je to etika. Je to základ.

Neptejte se: „Může mi to prozradit?“

Ptěte se: „Kdy by to měl prozradit? A co když to nezjistím?“

Nejlepší terapeut není ten, kdo ví všechno. Je ten, kdo vás nechá říct všechno - a pak to neřekne nikomu.