Terapeutický vztah online není jen videohovor s terapeutem. Je to proces, který vyžaduje záměr, dovednosti a technickou připravenost - a mnoho lidí ho podceňuje. V České republice už více než 43 % psychologů a psychiatrů poskytuje terapii na dálku, a podle Ministerstva zdravotnictví bude od roku 2024 hrazena i v pedopsychiatrii. Ale když klient sedí u obrazovky a terapeut vypadá jako malá obrazovka na počítači, jak vůbec vznikne důvěra? Jak se vytvoří bezpečný prostor, když nevidíte, jestli klient přidržuje ruce nebo zírá do stěny? A proč některé sezení selhávají, i když je technika v pořádku?
Proč je terapeutický vztah online jiný?
Ve fyzické ordinaci vidíte celé tělo. Změnu výrazu, záškub ruky, náhlý pohyb hlavy, který říká: „To jsem nechtěl říct“. Online to všechno chybí. Zůstává jen tvář, hlas a někdy ruce. A právě tyto omezení způsobují, že vytváření vztahu trvá až o 30 % déle, jak ukazuje klinická psycholožka Dr. Eva Svobodová. Nejde jen o techniku - jde o přestavbu komunikace.
Podle Standardů psychologických služeb na Univerzitě Palackého v Olomouci se terapeutický vztah online stává možným jen tehdy, když terapeut umí nahradit nonverbální signály jinými nástroji. To znamená častější verbální potvrzování: „Rozumím, to muselo být těžké“, „Cítím, že to pro tebe znamená hodně“. Tyto věty nejsou jen formální - jsou betonovými pilíři, které udržují spojení, když tělo mlčí.
Technické překážky, které ničí důvěru
Největší překážka v teleterapii není chybějící tělesný jazyk - je to technický selhání. Klient se připojí, ale obraz zůstává zablokovaný. Hlas se přerušuje. Mikrofon nechodí. A v tu chvíli se vztah přemění v technickou poradnu. To zničí pocit bezpečí. Podle průzkumu na Psychologie.cz 24 % klientů nahlásilo, že se necítilo dostatečně svobodně kvůli technickým problémům.
Řešení není jen „mít dobrý internet“. Je to systematická příprava. Každý terapeut, který chce, aby klient přišel, musí poslat před prvním sezením podrobný návod: jak otestovat kameru, jak zkontrolovat hlas, jaké prohlížeče fungují. A to musí být posláno nejméně tři dny předem. Není to detail - je to základní součást terapie.
Platformy jako Teladoc a BetterHelp používají AES-256 šifrování, což je standard pro ochranu dat. V ČR platí od roku 2023 vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která vyžaduje, aby všechny teleterapeutické platformy splňovaly GDPR. Pokud terapeut používá Zoom nebo WhatsApp, není to jen nebezpečné - je to neetické. Klient musí vědět, že jeho sezení nejsou nahrávána, nejsou přístupná třetím stranám. A musí to mít potvrzení v písemné formě.
Krok za krokem: Jak vytvořit bezpečný prostor online
Vytvoření terapeutického vztahu online není náhoda. Je to proces, který lze naučit. Podle doporučení Univerzity Palackého v Olomouci a České komory psychologů fungují tyto kroky:
- Před prvním sezením: Pošlete klientovi technický návod s obrázky. Uveďte, jaké zařízení doporučujete (počítač > tablet > telefon), jak otestovat zvuk a obraz, a jak se připojit. Nechte ho otestovat systém předem - to zabraňuje panice v prvním sezení.
- Prvních 10-15 minut: Nezačínáte s otázkou „Co vás vede?“. Začínáte s: „Vidíte mě? Slyšíte mě?“ Potvrďte, že je vše v pořádku. Pak řekněte: „Toto je bezpečné místo. Vaše slova nejsou nahrávána. Nemůžou je vidět žádní třetí.“ Toto je první krok k důvěře.
- Používejte verbální potvrzování: V prezenční terapii koukáte na klienta a víte, že posloucháte. Online to musíte říct. „Jsem tu.“ „To zní těžké.“ „Chci to pochopit.“ Každých 2-3 věty vložte jednu z těchto frází. Není to opakování - je to vedení.
- Udržujte konzistentní prostředí: Sedněte vždy ve stejném místě. Stejná stěna, stejný světlo, stejný úhel kamery. Klient si to v hlavě zapíše jako „místo terapie“. Pokud se to mění, pocit kontinuity se ztrácí.
- Pravidelně ověřujte: „Ještě slyšíte?“ „Je obraz v pořádku?“ Nečekejte, až klient řekne, že něco není v pořádku. Mnozí se neodváží říct, že mají problém - bojí se, že to bude považováno za „nepřipravenost“.
Co se děje u klienta - a proč některé sezení selhávají
Ne všichni klienti jsou pro teleterapii vhodní. Kritické jsou ty, kteří trpí těžkými psychickými poruchami, jako je schizofrenie, těžká deprese s sebevražednými myšlenkami, nebo akutní PTSD. U těchto klientů je fyzická přítomnost terapeuta nezbytná - nejen pro bezpečnost, ale i pro možnost okamžitého zásahu.
Na druhou stranu, u mírných až středně těžkých poruch - jako je úzkost, lehká deprese, poruchy příjmu potravy nebo vztahové problémy - dosahuje teleterapie srovnatelných výsledků s prezenční terapií. 78 % klientů hlásí uspokojení s teleterapií, jen o 4 % méně než u osobních sezení.
Ale co způsobuje, že 22 % klientů teleterapii opustí? Podle analýzy na Zdravotnickém webu je to obava ze soukromí. 58 příspěvků na fóru diskutuje o tom, že se bojí, že sezení mohou být nahrávána. To není paranoie - je to reálné riziko. Pokud terapeut nepoužívá šifrované platformy, klient má právo nevěřit. A když nevěří, terapie selhává.
Markéta N., 28 let, napsala: „Teleterapie mi umožnila pokračovat v léčbě během mateřské, kdy by mi cesta do Prahy zabrala 3 hodiny denně.“ To je síla teleterapie. Ale jiný klient řekl: „Cítil jsem, že se terapeut dívá na čas. Že chce sezení ukončit.“ To je důsledek nevhodného prostředí - terapeut seděl u okna, obraz byl příliš tmavý, neviděl jeho výraz. A klient si to přeložil jako „nechce mě slyšet“.
Co se mění v ČR - a co musíte vědět
Od 1. ledna 2023 platí nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která stanovuje minimální technické požadavky na teleterapii. To znamená: šifrování, souhlas klienta, záznam o technickém nastavení. Od roku 2024 bude hrazena i pedopsychiatrická teleterapie - první krok k normalizaci.
Od roku 2023 je pro všechny poskytovatele teleterapie v ČR povinné školení. Průměrně trvá 6 měsíců pravidelné praxe, než terapeut ovládne tyto dovednosti. Většina terapeutů, kteří se na to nechystají, zůstává na úrovni „přepínám z prezenční na online“ - a to selhává.
Trh roste. V roce 2023 představovala teleterapie 35 % trhu s psychoterapií v ČR. Do roku 2025 se očekává, že to bude 52 %. Hlavní hráči jsou BetterHelp, Teladoc a česká platforma Terapeut.cz. Ale kvalita se neliší podle značky - liší se podle terapeuta.
Co je budoucnost - a jak se připravit
Do roku 2025 má být zaveden systém certifikace teleterapeutických platform s 12 kritérii. To znamená: budou existovat „dobré“ a „špatné“ platformy. Klienti budou moci vybírat podle certifikace, nejen podle ceny.
Umělá inteligence se začíná používat - 63 % českých platform investuje do AI, která analyzuje hlas a výraz obličeje. Ale tato technologie není ještě schválena pro klinické použití. Je to nástroj pro terapeuta, ne nahrazovatel. Když AI řekne: „Klient je úzký“, terapeut musí zkontrolovat: „A proč? Co řekl? Co neřekl?“
Budoucnost není „jen online“ nebo „jen osobní“. Je to hybrid. Klient přijde na první sezení do ordinace. Potom pokračuje online. Nebo naopak: začne online, a když se situace zhorší, přijde osobně. To je efektivní. To je lidské.
Teleterapie není dočasná trendy. Je to nový způsob, jak se lidé o sebe starají. A když ji vytváříte správně, není to „náhrada“ za terapii. Je to terapie - jen jinak.
