Jak pracovat se studem a vinou u poruch osobnosti: praktické cesty k self‑compassion

Jak pracovat se studem a vinou u poruch osobnosti: praktické cesty k self‑compassion

U lidí s poruchami osobnosti se často objevuje dva těžké citové „parťáci“ - stud a pocit, že jsme inherentně špatní, ne jen že jsme udělali chybu a vina - konkrétní hodnocení vlastního jednání jako špatného. Obě emoce brání prožívání životní pohody a často končí sebehodnocením, které vede k chronickému sebekritickému cyklu. V posledních letech však nabývá na síle self‑compassion, tedy soucit se sebou, který nabízí konkrétní cestu ven z tohoto bludiště.

Co je rozdíl mezi studem a vinou?

Výzkum z UPOL (2018) ukazuje, že stud je globální hodnocení vlastní osoby („já jsem špatný/á“), zatímco vina se váže na konkrétní činnost („udělal/a jsem špatnou věc“). Studie NEO Centra z roku 2021 zjistila, že u 89 % pacientů s Hraniční porucha osobnosti (BPD) dominuje právě stud, což vede k nízkému sebevědomí a častému sabotování úspěchů.

Proč je self‑compassion tak účinný?

Největší posun nastává, když se přesuneme z kognitivní úrovně (myšlenky) na somatickou (tělesné pocity). Profesor Jiří Raboch (2023) zdůrazňuje, že stud je primárně tělesný zážitek - aktivuje insulu o 47 % více než vina (Ústav fyzikální biologie JU, 2020). Self‑compassion poskytuje tři pilíře: mindfulness, common humanity a self‑kindness. Praktické cvičení (např. body‑scan, dopis sobě) aktivují parasympatický nerv a snižují aktivaci insuly.

Terapeutické přístupy: Co funguje nejlépe?

Porovnání klinických studií v českém kontextu nám dává jasný obrázek:

Efektivita různých terapií při práci se studem a vinou
Terapeutický přístup Procentuální úspěšnost (snížení studu) Klíčová technika
Kognitivně‑behaviorální terapie (KBT) 42 % Re‑strukturace myšlenek
Schématerapie (Young) 58 % Práce se schématy a modelem self‑compassion
Dialectická behaviorální terapie (DBT) + self‑compassion 73 % Mindfulness + Three‑component model
Expressive therapy & psychodrama 61 % Role‑play a transformace sebekritiky

Nejvyšší výsledek (73 %) přináší DBT s integrací self‑compassion, což potvrzuje randomizovaná kontrolovaná studie z Psychosomatiky Brno (2022). Nicméně 65 % pacientů s poruchami osobnosti neodpovídá na standardní KBT kvůli silné sebekritice (Prof. Tomáš Zatloukal, 2022).

Terapeut a klient provádějí cvičení self‑compassion s ikonami mindfulness, lidskosti a soucitu.

Praktické kroky k rozvoji self‑compassion

  1. Stabilizace emoční regulace - nejprve vytvořte bezpečné terapeutické spojení (průměrně 8,7 sezení, podle 15 českých center).
  2. Body scan - 15‑20 minut, třikrát týdně, zaměřeno na napětí v hrudníku a břichu, kde se stud nejčastěji projevuje.
  3. Psaní dopisu sobě - sebezápis se soucitem (67 % efektivita, Ústav psychoterapie 2022). Při psaní používáte první‑osobní „já“ a místo kritiky vkládáte podporu.
  4. Three‑component model of self‑compassion (Neff, 2003) - česká adaptace MUDr. Janíčkové (2020): mindfulness, pocit společné lidskosti a aktivní soucit se sebou.
  5. Role‑play - simulace situací, kdy se klientovi přechází z „já jsem špatný“ na „je mi těžko, ale zasloužím si pochopení“ (12‑16 sezení).

Tyto techniky lze kombinovat, ale je důležité neponížit klienta předčasným zavedením self‑compassion, pokud není stabilizovaná emoční regulace (Petr Wirth, 2022). Přibližně 30 % pacientů s BPD může při nevhodném nasazení zažít zhoršení symptomů.

Časté překážky a jak je překonat

  • Odpor k sebepřijetí - u 74 % klientů s vysokým stupněm studu (Klinika duševního zdraví, Praha). Pomocí motivujícího rozhovoru a edukace o rozdílu stud/vina lze snížit tuto bariéru.
  • Komorbidita s úzkostnými poruchami a poruchami příjmu potravy - 82 % a 63 % případů. Integrovaný plán, který nejprve řeší úzkost, zvyšuje úspěšnost práce se studem.
  • Nedostatek specializovaného školení - 78 % psychologů to uvádí jako hlavní výzvu (Česká psychologická společnost, 2022). Doporučuje se certifikace v DBT nebo schématerapii (87 % terapeutů souhlasí).

V praxi pomáhá pravidelný supervizační tým, který monitoruje pokrok a včas upravuje techniky.

Postupná sebereflexe: psaní dopisu, role‑play transformace a ikonky pro výběr terapeuta.

Statistiky a trendy v ČR

Podle Ministerstva zdravotnictví roste segment specializované péče o poruchy osobnosti o 6,3 % ročně (2020‑2024). Počet certifikovaných terapeutů je však jen 287 (k 1. 1. 2024), což představuje 4,2 terapeuta na 100 000 obyvatel. Počet žádostí o terapii zaměřenou na stud a vinu mezi lety 2020‑2023 vzrostl o 142 % (Asociace psychologických poraden). To ukazuje, že poptávka je vysoká, ale kapacita omezená.

Jak najít správného terapeuta?

  1. Hledejte certifikaci v DBT, schématerapii nebo specializovaný kurz "Self‑compassion v terapii poruch osobnosti" (Ústav postgraduálního vzdělávání, 2024).
  2. Zkontrolujte, zda terapeut používá strukturovaný přístup podle nové metodiky "Práce se studem u poruch osobnosti" (Ministerstvo zdravotnictví, 2023).
  3. Využijte online recenze a zkušenosti v komunitách (např. skupina "Hraniční světy" na Facebooku) - 68 % členů považuje rozlišení stud/vina za klíčový krok.

Ujistěte se, že první sezení obsahuje představení techniky body scan a plánování dopisu sobě - to je dobrý ukazatel, že terapeut má konkrétní nástroje, ne jen teoretické znalosti.

Často kladené otázky

Jak rychle mohu pocítit úlevu od studu?

První úleva často přijde po 3‑4 sezeních, kdy se klient naučí rozpoznat tělesné signály a použije krátký self‑compassion cvičení (např. 3‑minutový „soucitný dech“). Dlouhodobější snížení (50 % a více) se obvykle projeví po 6‑8 týdnech pravidelných cvičení.

Je self‑compassion vhodný i pro jiné poruchy (např. depresi)?

Ano. Studie z Masarykovy univerzity (2023) ukázala, že u pacientů s depresí se soucit se sebou podílí na 43 % nižší četnosti hospitalizací. Principy jsou převoditelné, ale vždy je potřeba přizpůsobit úroveň stabilizace emocí.

Co dělat, když se během terapie objeví silnější vina?

Vina je méně destruktivní než stud, ale přesto může blokovat pokrok. Terapeut by měl použít kognitivní re‑strukturaci konkrétního činu a poté přejít k self‑compassion, aby se klient naučil přijmout chybovost bez sebekritiky.

Jak zjistím, zda mám patologický stud?

SCID‑5‑PD (2021) hodnotí intenzitu na 7‑bodové škále; hodnota nad 4,5 signalizuje klinicky významný stud. Vyplnění dotazníku pod vedením odborníka poskytne objektivní výsledek.

Je nutné absolvovat celou sérii terapií, nebo stačí pár sezení?

Krátkodobé intervence mohou snížit akutní stud, ale pro trvalou změnu je potřeba minimálně 12‑16 sezení zaměřených na integraci self‑compassion a stabilizaci emoční regulace.

Oblíbené příspěvky

Jak pracovat se studem a vinou u poruch osobnosti: praktické cesty k self‑compassion

Jak pracovat se studem a vinou u poruch osobnosti: praktické cesty k self‑compassion

bře, 24 2025 / Psychologie a psychoterapie
Závislost na cvičení - když sport škodí a terapie pomáhá

Závislost na cvičení - když sport škodí a terapie pomáhá

bře, 22 2025 / Zdraví a wellness
Jak vybrat terapeuta a nastavit realistická očekávání od terapie

Jak vybrat terapeuta a nastavit realistická očekávání od terapie

říj, 26 2024 / Zdraví a psychika
Třískupinové dělení poruch osobnosti: podrobný průvodce klastry A, B, C

Třískupinové dělení poruch osobnosti: podrobný průvodce klastry A, B, C

pro, 13 2024 / Psychologie a duševní zdraví