Psychická první pomoc: Co to je a kde najít pomoc v krizi

Psychická první pomoc je psychická první pomoc, okamžitá a jednoduchá podpora, kterou můžeš poskytnout někomu, kdo prožívá emocionální krizi. Also known as duševní první pomoc, it doesn't require training as a therapist – just presence, sluch and the willingness to say: „Jsem tady“. Není to o tom, aby sis vyřešil problém druhého. Je to o tom, abys ho nechával sám se sebou, nezatlačil ho do kouta, neřekl mu, že to překoná, a nezavřel oči, když říká: „Nemám to pod kontrolou“.

Psychická první pomoc se týká každého – tvojí kamarádky, která se v posledních týdnech stáhla, tvého bratra, který po ztrátě začal pít, nebo kolegy, který se náhle přestal smát. Je to o tom, jak rozpoznat, kdy někdo potřebuje krizovou intervenci, okamžitou podporu, když je člověk na pokraji. Není to jen o sebevraždách – často jde o to, že někdo prostě už nevěří, že to nějak dopadne. A právě v těch chvílích stačí jedna věta: „Není to tvoje vina“ nebo „Nemusíš to zvládnout sám“.

Když se někdo vydává do temnot, potřebuje nejprve horká linka, bezplatnou a anonymní linku, kde ho někdo slyší bez soudění. V Česku je jich celá řada – od obecných krizových linek po ty, které se zaměřují na závislosti, sebevražedné myšlenky nebo násilí. Nejsou to jen čísla. Jsou to lidé, kteří vědí, jak se chovat, když někdo říká: „Chci skočit“. A nejsou to jen pro ty, kdo jsou v krizi. Jsou i pro tebe – když nevíš, co říct, ale chceš pomoci.

Psychická první pomoc není o tom, aby ses stal terapeutem. Je to o tom, abys se nevyhnul. O tom, abys neřekl: „To už si někdo vyřeší“. O tom, abys si všiml, že někdo mluví jinak, spí víc, neodpovídá na zprávy, nebo se přestal zajímat o věci, které dřív miloval. A když to poznáš, můžeš se zeptat: „Co se děje?“ – a nechat ho odpovědět. Bez výčitek. Bez rad. Jen slyšet.

V této sbírce najdeš přehledy, jak najít krizové linky ČR, aktuální telefonní čísla a online poradny, které fungují 24/7, jak se chovat, když někdo hrozí sebevraždou, jak podpořit blízkého s PTSD nebo poruchou příjmu potravy, a kde najít anonymní pomoc, když se bojíš jít k terapeutovi. Nejde o teorii. Jde o to, co uděláš zítra – když se někdo obrátí na tebe a řekne: „Nemám to pod kontrolou“.