Senzorická hypersenzitivita: Co to je a jak ovlivňuje terapii

When someone experiences senzorická hypersenzitivita, příliš intenzivní reakci na běžné smyslové podněty jako zvuky, světlo, textury nebo vůně. Also known as senzorické přetížení, it isn't just being "sensitive"—it's a neurological difference that makes everyday environments overwhelming, exhausting, or even painful. Mnoho lidí, zejména ti s autismem, ADHD nebo po traumatu, žije s touto skutečností každý den, ale málokdo o tom mluví.

Co se děje v mozku? Výzkumy ukazují, že u těchto lidí je přetížená senzorická filtrace – mozek neumí efektivně filtrovat nepodstatné podněty. Výsledek? Běžný hluk v kavárně může působit jako křik, světlo z LED žárovky jako záření, a tkanina oděvu jako škrábání. To není chování, které se dá „překonat“ – je to fyziologická reakce. A když se to nestihne v terapii, může to způsobit meltdown, shutdown nebo úplný odpor vůči léčbě. Proto je senzorická hygiena, systémová úprava prostředí, která minimalizuje přetížení smyslů nejen užitečná, ale často rozhodující pro úspěch terapie. Studie ukazují, že přizpůsobení místnosti – třeba tlumené osvětlení, tichý prostor, měkké sedadlo – zvyšuje účast o 42 % a snižuje krizové reakce až o 68 %.

Toto není jen otázka autismu. Senzorická hypersenzitivita se často vyskytuje i u lidí s PTSD, chronickým stresem nebo poruchami úzkosti. Pokud jste někdy cítili, že vám něco „příliš škodí“ – zvuk klimatizace, dotek ruky, zápach čisticích prostředků – a nevěděli jste, proč, může to být právě tohle. A právě proto je důležité, aby terapeuti věděli, jak rozpoznat tyto příznaky a jak přizpůsobit prostředí. Nejde o luxus, ale o základní přístup. V našich článcích najdete praktické návody, jak vytvořit bezpečný prostor pro sebe i pro blízké, jak reagovat na přetížení a proč tradiční metody někdy jen zhoršují situaci. Všechno to, co potřebujete vědět, abyste přestali bojovat s prostředím a začali ho používat jako nástroj k uzdravení.