Přepis konstelace – LIDSTVO-PLANETA ZEMĚ v kontextu aktuální doby

Vracím se zpět ke konstelaci, která proběhla koncem května v malé skupině lidí v Chrášťanech u Rakovníka. Rozhodli jsme se podívat na téma aktuálního dění a postavit konstelaci, která nám zobrazí aktuální stav lidstva a planety Země.

Samotnou konstelaci jsme předcházeli debatním kruhem na to, jak každý vnímá aktuální dění. Zazněly jednotlivé postoje, bylo cítit, jak se každý se situací vyrovnával po svém. Každý v ní hledal určitý smysl, určité parametry. Opěrné body, o které se mohl opřít a s pocitem jistoty se uvolnit. Kam kráčí lidstvo dál? Co nás ještě čeká?

To byly jen některé z otázek, které jsem na závěr kladla, abychom se dostali z perspektivy našeho mikro-světa a vnímali celek. Padaly zde úvahy o tom, že je současná situace přirozenou sebeobranou planety, na které žijeme. Ale jak to tedy souvisí s našimi osobními životy? Životy jednotlivce? S naším mikro-světem, ve kterém se pohybujeme?

To byla jedna z úvah, ke které jsem přítomné účastníky vyzývala. Abychom i tuto otázku zahrnuli do svého života. Jak reagujeme? Jak jednáme? Co tvoříme ve svém životě?

LIDSTVO, PLANETA ZEMĚ A BOD ZOBRAZUJÍCÍ ROVNOVÁHU V SYSTÉMU

Energie, jež je přítomná v konstelaci od začátku, je energie CHAOSU. Přelévá se ze stranu na stranu mezi lidstvem a Zemí. Tento proces z nadhledu pozoruje a průběžně zhodnocuje Bod zobrazující rovnováhu v systému. Dále ho budu nazývat: Rovnováha.

Planeta Země se o sebe nebojí. Je silná a prochází proměnou, se kterou se dokáže sama vypořádat. Ač se na jejím povrchu dějí změny, dokáže se sama na sebe podívat z výšky a vidí sebe jako součást vesmíru, jenž má své zákonitosti. Tyto zákonitosti jsou hybatelem proměn a planeta Země je velmi dobře zná a je s nimi v souladu.

Lidstvo hledí před sebe, dívá se na Zemi a taky kolem sebe. Je však příliš zaujaté samo sebou. „Lidstvo, vidíš planetu Zemi před sebou?“ – „Ano, vidím.“
„A cítíš ji?“ – „Necítím.“ Lidstvo nic necítí. Cítí chlad.

Evidentní je lidská izolovanost od prožívání a vnímání celku, a také zaujatost vlastním malicherným zájmem (budováním vlastních odkazů – budov, měst, osídlení; systémů a monumentů, kterými se honosí před sebou samými). Nevědomo si své vlastní konečnosti a pomíjivosti, zapomínající na to opravdu důležité – udržitelný vztah se Zemí a prostorem, ve kterém se pohybuje.

Země však opravdu není ta, jejíž existence by byla od procesu tolik odvislá jako existence lidstva. Lidstvo však nejeví nejmenší známky sebeuvědomění.

(Pozn.: Mluvíme zde o přibližném kolektivním stavu lidstva – tzn. Když sečtete všechny lidi, kteří obývají tuto planetu a vyprůměrujete jejich vztah k planetě, vypadalo by to zhruba takto. Neznamená to, že tento vztah má k Zemi každý. Je to výsledný kolektivní stav.)

PERIPETIE, KOLIZE, KRIZE

V tomto bodě chybí lidstvu jakákoli motivace jednat. Nevidí souvislost mezi sebou a stavem, ve kterém je. Nevnímá vůbec, kde se nachází. Chaos tu sice je přítomný, ale lidstvo ho nespojuje s prožitkem uvnitř sebe, je slepé k sobě i k souvislostem, které jsou zvenčí evidentní. Lidstvo nejedná. Stavím proto intuitivně bod MOTIVACE, která invokuje vývoj v konstelačním procesu.

Zatím nevíme, co přesně touto motivací je a pozorujeme, co se v systému uděje.

Zatímco v prvním momentě lidstvo dostalo radost a rozeběhlo se vstříc planetě Zemi k „radostnému tvoření“, v druhém momentě zažívalo odmítnutí samotnou Zemí, jež konstatovala, že takto jednoduché to nebude. Necítí k lidstvu důvěru. Lidstvo upadá do role oběti.

Energie se přelévá ze strany na stranu a způsobuje neuvěřitelný proces.

Energie se dávají do pohybu. Tento bod MOTIVACE rozproudil energii v celém systému, rotuje po elipse kolem celého procesu a hledá své místo. Tímto bodem od začátku prochází velké množství energie a později v konstelaci se ukazuje že se jedná o UNIVERZÁLNÍ SÍLY – vyjadřující svým pohybem a silou určité vesmírné cykly, jichž jsme součástí a které ovlivňují naše životy, aniž bychom to věděli a cítili na denním pořádku. Teď se tyto síly zesilují a proudí do celého systému Země – Lidstvo.

Lidstvo však nejeví sebemenší známky iniciativy, dlouho zůstává v pozici oběti. Svět se kolem něj hýbe, je v masivním procesu, cloumá to se vším a všemi, nicméně nevychází zde žádný impuls, který by dával situaci řád a posouval ji na novou úroveň. Tento proces graduje do takového extrému, že není již vidno, kterou cestou se vydat dál.

Lidstvo leží planetě Zemi u nohou v pozici oběti.

V poslední chvíli, kdy dokonce zaznívá z bodu zvaného ROVNOVÁHA slovo „apokalypsa“, se najednou ozve od podlahy hlas lidstva, které říká: „Já vím, že to musím udělat já.“

V ten moment se energie otočí, promění. Lidstvo vstává a dívá se Zemi do očí. Bod Univerzální síly mu stojí v zádech v obrovské opoře. Lidstvo jde do pokory, upřímně se omlouvá za své jednání. Přiznává své dětské jednání a uvědomuje si své místo a to, co musí dělat. Planeta Země chvíli překonává svou nedůvěru, ale nakonec se propojují, končí v objetí.

Univerzální hybná síla, která dosud cloumala celým procesem, se stává v tomto rozpoložení spojencem lidstva. Stojí mu s láskou a radostí v zádech, je mu oporou, fungují propojeně. V závěru konstelace stojí tyto tři body: LIDSTVO, PLANETA ZEMĚ, UNIVERZÁLNÍ SÍLY v objetí.

Bod ROVNOVÁHA ztratil své místo v momentě, kdy se samotná konstelace začala projevovat harmonicky. Poslední postavení konstelace hodnotím jako počáteční bod nové etapy, ve které se teprve bude rozvíjet a učit nová spolupráce lidstva a Země v synergii.

POZNÁMKA: Při pohledu zpětně reflektuji zajímavý moment, ve kterém se Země (evidentně plná emocí vůči lidstvu) z nějakého důvodu distancovala od vyjádření vlastní síly, emocí, vymezení hranic vlastní mocí (ve skutečném světě by se pak taková energie mohla projevit v podobě silných přírodních katastrof, živelných pohrom atd.)

To, že se Země takto neprojevuje však graduje její proces vysychání (problémy se suchem a nedostatkem vody v krajině) a celkovou její devastaci pod silou znečištění a negativního jednání lidí. Její projevení „z nitra“ v podobě zemětřesení, vyvřelých sopek, vln tsunami, by tak mělo očistné účinky na celý její systém. Tomu se evidentně Země v konstelaci bránila. Její vnitřní potlačená síla se tak ještě s větší silou přelévala do bodu Univerzální síly, kde proces gradoval. Neznamená to, že nemohou nastat živelné pohromy a katastrofy, ale pravděpodobně tato síla – jak se to zdálo v konstelaci – bude více vyjádřená energetickým silovým procesem „shůry“, z vesmíru. Je to velmi zajímavý jev.)

OSOBNÍ POZNÁMKA: Celý proces konstelace byl velmi silný. A to jak ve svém vrcholu, tak v samotném závěru. Cítím obrovskou vděčnost, že jsem toto mohla vidět a děkuji všem zúčastněným. Zároveň dodávám, že konstelace sloužila jako inspirativní předobraz a že své cesty volíme každý už dnes i v oblasti vlastního vztahu ke kolektivním událostem.

Děkuji, S Láskou L.

Pokud stojíte o konstelační setkání ve vašem městě, nebojte se mne kontaktovat. Další setkání a události uvidíte na mých fb stránkách, stejně jako možnost oslovit mne v rámci individuální terapeutické práce.

ODKAZ PRO ZÚČASTNĚNÉ NA KVĚTNOVÉ KONSTELACI LIDSTVO – PLANETA ZEMĚ:

Inspirující otázka k rozjímaní: Kde doopravdy hledáme jistotu, když vládne chaos a nemůžeme se opřít o svá navyklá přesvědčení, vzory jednání, a když opěrné body, které jsme postavili, přestanou fungovat?

Komentáře
  • Odebírejte videa a články
  • Facebook
  • Kategorie